Ohlasy k zápasu
st 26.12.2018 | Anna Marie Kokrhounová, Adam Kodet | Foto: Roman Turovský / Zlin Press

Klobouk dolů, smeká Jaroslav Pavelka před výjezdníky

Deset gólů. Tolik přesných zásahů padlo ve svatoštěpánském utkání, které hradecký Mountfield sehrál na ledě zlínských Beranů. Šest kousků však putovalo za záda Jaroslava Pavelky a Hradec tak po prohře 4:6 přerušil šňůru pěti vítězství v řadě.

Jardo, jaký byl zápas z vašeho pohledu?
V první třetině jsme dostali gól na 1:0, ale pak jsme vyrovnali. Ve druhé jsme to otočili na svoji stranu a chviličku to bylo 4:2. Zlín to ale nevzdal, bojoval a zaslouženě vyhrál. Měl spoustu šancí, dával si pěkný přihrávky. Nedá se nic dělat, ale je to jeden zápas, máme jich ještě spoustu před sebou. Musíme to hodit za hlavu a připravit se na další utkání, které máme doma. Když vedete venku 4:2, měli byste si to pohlídat, což se bohužel nestalo. Zlín otočil a bere tři body.

Co podle vás bylo příčinou vašeho neúspěchu?
V první řadě asi vyloučení. Byli jsme hodně vylučovaní, což stojí síly a není to nic jednoduchého. Zlín pak některé přesilovky bohužel využil.

Ve třetí třetině skórovali Zlínští třikrát, dali se zastavit?
Chytit se dá všechno. Kluci ze Zlína to ale udělali šikovně. Když gól dával Kubiš, věděl jsem, že hráč naznačí střelu a přihraje. Kubiš tam byl úplně sám a měl prázdnou bránu. Já jsem se natáhl a on mě ještě celého objel zpátky.

V průběhu zápasu jste přišli o vedení 4:2, to hodně zamrzí, že?
Nemělo by se to stávat, když venku vedete o dvě branky, ale stalo se. Teď už to stejně nezměníme. Takže to prostě hodíme za hlavu a jedeme dál. Vyhráli jsme pětkrát za sebou, ale každá série jednou skončí. Je potřeba se zase srovnat a začít novou vítěznou sérii.

„To, že za námi stojí, je pro nás nejdůležitější. Patří jim za to velký dík.“

31 Jaroslav Pavelka (o hradeckých fanoušcích)

Jaké pro vás bylo cestovat ve sváteční den na utkání?
Příjemnější by bylo hrát doma, ale takhle to bylo rozlosované. Všechna mužstva to mají stejně, takže se na to určitě nebudeme vymlouvat. Cesta do Zlína je pořád stejná, má stejně kilometrů. Zlínští si to zasloužili víc a naše čtyři góly byly téměř z ničeho. Zatlačili jsme až ke konci třetí třetiny, když jsme prohrávali. Na poslední chvíli jsme to honili, ale už se nám nepodařilo zápas otočit. Pak jsme byli ještě vyloučení a v přesilovce Zlín rozhodl na 6:4.

Ačkoliv jste v oslabení inkasovali, většinou se hrálo před Sedláčkem. To není špatné, ne?
V první a druhé třetině to Zlínu asi nešlo tak, jak by chtěli. Byli jsme na to připraveni, viděli jsme na videu, jak hrají. Oslabení jsme hráli celkem dobře a dali jsme z něj i gól. To, že jsme jich hodně ubránili, je asi jediné pozitivum. V závěru ale oslabení stojí síly a štěstíčko už nebylo. Divákům se zápas musel líbit, když padlo deset gólu. Pro nás měl však hořký konec.

Dalo se s některou z obdržených branek něco udělat?
Každá situace jde řešit a chytit. Když střílel Nosek v přesilovce, celkem jsem viděl. Šel jsem ale dolů a on se se trefil nahoru. V další situaci jsme prohráli buly a obránce to vytahoval až dolů a přihrával křižně. Viděl jsem ho a myslel jsem si, že tam budu. Bohužel to šlo po zemi, já se roztáhl a proklouzlo mi to mezi nohama.

Do Zlína za vámi přijela početná hradecká kulisa, vnímal jste jejich podporu?
Klobouk dolů, že se na vánoční svátky rozhodli přijet takovou dálku do Zlína a podporovat nás. Byly jich tam tři autobusy, za což bych jim chtěl poděkovat. Bohužel jsme nenavázali na předešlá vítězství a nemáme žádný bod. Takže to pro fanoušky muselo být zklamání. Přeji jim, aby si užili vánoční svátky a podporovali nás dál tak jako doposud. To, že za námi stojí, je pro nás nejdůležitější a patří jim za to velký dík.