První třetina nebyla dobrá, pak jsme ale zabrali, říká Ján Bendík
Do Hradce Králové přijel v rámci jednatřicátého kola Havlíčkův Brod. Očekávalo se, jestli Hradec naváže na první vzájemný duel, kdy dokázal Rebely přestřílet 8:4. I nyní se mu podařilo zvítězit o čtyři branky. Hosté se takřka k ničemu nedostávali, a když už se odehrálo před Jakubem Čechem nějaké nebezpečí, zakročila domácí defenzíva, například slovenský bek Ján Bendík. Ten působí v první formaci společně s Václavem Čízkem.
Před utkáním panovaly určité spekulace, zda se odehraje něco podobného jako v prvním zápase. Diváci nakonec viděli "jen" šest branek, zato mohli sledovat výhru domácích borců. „V kabině o tom probíhala nějaká diskuse. Do zápasu jsme ale šli s cílem vyhrát a získat tři body. Nebylo vůbec podstatné, jestli se bude opakovat něco podobného jako v prvním zápase, nebo jestli vyhrajeme o jeden gól. To se nám nakonec podařilo perfektně,“ konstatuje Ján Bendík.
Hradečtí se sice v první periodě dostali do vedení, rázem však přišlo srovnání. Postupem času už ale Východočeši Rebely takřka k ničemu nepouštěli a zvítězili v poměru 5:1. „První třetina nebyla z naší strany dobrá, tam jsme měli nějaké výpadky. Od té druhé části jsme ale začali více bruslit a nasázeli jsme soupeři další čtyři branky. Brod v té době už zcela odešel,“ komentuje obraz hry sobotního duelu.
Prvních pár minut probíhalo opatrně jak na ledě, tak v hledišti. Postupem času se ale i diváci probrali a na stadionu panovala slušná atmosféra. „Myslím si, že záleží hodně na tom, jestli budou padat góly. Jak se říká, s jídlem roste chuť. Jak jsme dávali branky, fanoušci se začali probouzet a nám to ještě více pomohlo. Byli to hlavně diváci, kdo nás tlačil dopředu,“ oceňuje přízeň hradeckých fanoušků.
Jedna věc ale však hradecké hokejisty stále trápí. V poslední době mají vždy slabší pasáž hry, bývá to především první třetina. „V posledních zápasech vždy v té první, nebo někdy i druhé třetině, vyhoříme. Vůbec nevím, čím to může být. My si v kabině říkáme, že budeme jezdit naplno od začátku, snažíme se koncentrovat, ale stejně tu třetinu buď prohrajeme, nebo je remíza. Někdy tam je třeba deset minut dobrých, ale potom zase naprosto vyhoříme, tohle by chtělo do budoucna rozhodně zlepšit,“ poukazuje na nedostatek Ján Bendík.
Svěřenci trenéra Jiřího Mičky jedou na vlně výher. V sobotu totiž zaznamenali již šestou výhru v řadě a opakuje se tak situace ze začátku sezóny. „V posledních šesti zápasech se nám daří, doufám, že to je vítr do našich plachet. Doufejme také, že ta série bude ještě pokračovat, s každou výhrou nám roste psychika,“ dodává hradecký bek.
Ján Bendík je v Hradci Králové na hostování. Pod Bílou věž přišel zrovna v době, kdy na Hradecké padla deka, nyní už ale s týmem zažívá i vítězství. „Já jsem předtím působil ve slovenské extralize, kde jsem moc nehrál. Když jsem přicházel do Hradce, byl jsem plný očekávání. Z mého osobního hlediska jsem přišel hrát hokej. Bylo to sice zrovna v době, kdy se moc nedařilo. Postupem času se ale hra zvedala a tady je výsledek, šestá výhra v řadě,“ spokojeně podotýká zadák se slovenskou národností.
Jak dlouho ve východočeské metropoli zůstane, je zatím ve hvězdách. Pravda je ta, že zde odehrál dvanáct zápasů. „Záleží to samozřejmě na vedení a na dohodě. Já osobně bych zde velice rád zůstal do konce sezóny minimálně. Mně se tu hrozně líbí. V Česku už jsem odehrál asi čtyři sezóny. Mám tady i českou přítelkyni a jsem v Hradci spokojený,“ dodává jedním dechem.
V poslední části se Ján Bendík řítil do útočného pásma, v tom okamžiku mu však cestu zkřížil jeden z nejtrestanějších hráčů první hokejové ligy, Marian Morava. „Jsem v pořádku. Protihráč mi nastavil koleno, byl to faul, ale nic mi není. Bylo to tak trochu pro rozhodčího, aby to pískl, jelikož jsem nevěděl, jestli má zvednutou ruku nebo ne,“ směje se.
Hradečtí před sebou mají dva velmi silné soupeře. Již v pondělí zajíždějí na led Chomutova, který v posledním kole doslova vyprovodil Most čtrnácti brankami. „V pondělí bychom chtěli bodovat. V Chomutově nemáme co ztratit, budeme muset bojovat a předvést podobný výkon jako dnes. Jak říkám, hlavně musíme makat,“ zmiňuje závěrem šestadvacetiletý obránce.