Smutek i hrdost. Královéhradecký kraj na ODM kousek od medaile
Mezi 22. a 26. lednem hostil Královéhradecký kraj jubilejní 20. ročník Olympiády dětí a mládeže. Celkově ji ovládli právě domácí sportovci, kteří se ani v hokeji nenechali zahanbit. Turnaje se zúčastnilo čtrnáct týmů složených z hráčů ročníku narození 2008 až 2010. Východočechům se po postupu z prvního místa ve skupině nepovedlo play-off, i tak je čtvrté místo v nabité konkurenci skvělé umístění. Mladíci převážně působící v Mountfieldu HK se dočkali poděkování rovněž v průběhu extraligového zápasu. Jak celou akci hodnotí trenéři Luboš Dvořák a Lukáš Brebera?
Jaké pro vás byly první dojmy po návratu z Olympiády dětí a mládeže?
Luboš Dvořák: Byla to obrovská akce a velký zážitek pro všechny kluky i nás trenéry.
Jak to podle vás bylo celé organizováné?
Lukáš Brebera: Organizace byla na té nejvyšší úrovni, jakou jsme já i kluci zažili. Myslím, že organizátoři odvedli obrovský kus dobré práce. Všechno fungovalo tak, jak bych si to u takhle velké akce představoval. Bylo to opravdu parádní.
Jaký jste měli program?
Lukáš Brebera: Zahájení probíhalo v Hradci, v ČPP Areně. Sjely se sem všechny výpravy, každá z nich měla na ledové ploše svůj prostor. Za každou výpravu byl vlajkonoš, většinou nějaká známá osobnost. Takovou třešničkou na dortu pro nás bylo, že olympijskou pochodeň nesl kapitán našeho hokejového týmu Filip Brzák. I pro něj to určitě bylo super. Po zahájení se všechny výpravy pomocí autobusů dopravily do místa konání podle jednotlivých sportů. Co se týče nás, měli jsme všechna utkání ve Vrchlabí. Bydleli jsme v parádním hotelu, v docházkové vzdálenosti od stadionu. Postaráno o nás bylo dobře. Na ubytování i stadionu. Mezi zápasy jsme mohli navštívit i V.I.P. prostory, potkat se tam s jinými kouči, popovídat si a předat zkušenosti.
„Kluci fakt bojovali, byli jedna parta, což mě hodně těšilo.“
V základní skupině jste měli bilanci 4 výher, 1 remízy a 1 porážky, jak jste s první fázi turnaje byli spokojeni?
Luboš Dvořák: Základní skupinu jsme vyhráli, takže jsme nemohli být jinak než spokojeni. Úplně jsme ale nevěděli, co od toho očekávat. V první zápase jsme hráli proti Libereckému kraji. Byl to těžký soupeř, šli jsme do toho s očekáváním, jak to bude celé vypadat. Myslím, že nás tento zápas, který jsme zvládli, nakopl do celé skupinová fáze. Odpoledne se nám potom povedl zápas s Jihočeským kraje, den na to jsme porazili Zlínský kraj. Jediné utkání, které se nám, myslím, nepovedlo, bylo to proti kraji Středočeskému, kde jsme byli dvě třetiny horším týmem. Soupeř byl větší, silnější, a na nás přišla únava. Byly to asi jediné dvě třetiny, které se nám ve skupině nepovedly. Kluci na tuhle prohru ale úplně skvěle zareagovali a třetí hrací den jsme proti Vysočině odehráli za mě naše nejlepší utkání na turnaji, vyhráli jsme 5:0. Ten samý den večer jsme zvládli ubojovat remízu proti silnějšímu Pardubickému kraji, a to nám nakonec stačilo na první místo.
Do play-off jste tudíž šli jako jeden z favoritů. Nebyla „bramborová medaile“ o to trpčí?
Luboš Dvořák: Z toho, co jsme ve druhé skupině odkoukali, se dalo čekat, že dva postupující budou kvalitnější, takže bych neřekl, že jsme byli favority. Šli jsme do toho s pokorou. Nakonec se ukázalo, že Plzeňský a Moravskoslezský kraj jsou ve výchově mládeže dobří, hráli dospělejší, takový dorostenecký hokej. Jsou tam skvělí bruslaři, navíc technicky vybavení. V semifinále byl soupeř prostě lepší, ale o to víc nás mrzí zápas o třetí místo, kde jsme dle mého názoru byli minimálně vyrovnaným soupeřem Libereckému kraji. Rozhodovalo se v nájezdech, což je taková loterie.
Berete celkové čtvrté místo jako úspěch?
Luboš Dvořák: Když se na to podíváme střízlivě, tak je to pro nás úspěch. Zprvu jsme nevěděli moc co od turnaje očekávat, báli jsme se, abychom nějak nepropadli, což se naštěstí nestalo. Kluci fakt bojovali, byli jedna parta, což mě na tom hodně těšilo. Udělali jsme tu kolektiv, všichni jsme táhli za jeden provaz, ačkoli měl každý v týmu jinou roli, tak nikdo nebyl naštvaný. Podpora kluků mezi sebou byla suprová a za to jsem rád. Do budoucna to budu hodnotit jako velký úspěch, i když teď cítím ještě zklamání z play-off.
„S odstupem času si uvědomíme, čeho jsme dosáhli.“
Lukáši, máte to podobně?
Lukáš Brebera: Je to pořád ještě krátká doba a stále máme všichni v hlavě tu medaili, která byla na dosah. S odstupem času si však uvědomíme, čeho jsme dosáhli, že výsledek určitě není špatný. V tuhle chvíli je to jen o čase.
Jak vůbec probíhala skladba kádru?
Luboš Dvořák: Skládali jsme ho oba dva. Během podzimu jsme tady v Hradci měli výběrové kempy, kam jsme pozvali kluky z ostatních týmů z kraje. Většinou to byli dva až tři hokejisti, které doporučili jejich trenéři. Během kempu jsme je sledovali, s čímž nám pomáhali i trenéři z ostatních mládežnických kategorií. Nakonec jsme vybrali jen jednoho hráče z Hronova, jinak na tom byli kluci od nás z Hradce dovednostně trochu lépe.
Kdybyste měli zhodnotit celý turnaj, jaký byl? Potkat se s nejlepšími mládežníky v republice musela být pro všechny skvělá zkušenost.
Luboš Dvořák: Určitě, byla to super akce. Potkají se nejlepší hráči v krajích. Bylo to zajímavé jak pro kluky, tak pro nás. Kluci vidí, na čem mají pracovat, kde mají slabiny a v čem jsou naopak dobří. Pro nás to bylo zase porovnání našich kluků s nejlepšími hráči v republice, takže i my budeme vědět na čem do budoucna pracovat.