Trenéři nás nabádali k trpělivosti, hlásí Karel Plášil
Mladý obránce se letos kvůli přetlaku v defenzivních řadách Mountfieldu ke slovu zatím nedostal. Trpělivě však vyčkával na svoji příležitost v prvoligových Litoměřicích, a když se mu nabídla šance, dokonale ji využil. Proti Ševcům předvedl poctivý výkon, za který si vysloužil i pochvalu trenéra Draisaitla.
Proti Zlínu jste nastoupil k premiérovému letošnímu utkání v extralize. Jaké to je, chytat rozjetý vlak? Myslím, že jsem byl relativně dobře připraven z Litoměřic, kde dost hraji. Takže nebyl problém naskočit do zápasu za Hradec.
V čem spatřujete největší rozdíly mezi extraligou a první ligou, v níž nastupujete formou střídavých startů právě za Severočechy? Největší rozdíl je asi v tom, že tady si všichni hráči drží své posty a taktiku, první liga je oproti nejvyšší soutěži rozlítaná. Ale jinak v tom takový rozdíl zase není.
Na přelomu druhé a třetí třetiny jste museli sehrát dlouho trvající dvojnásobné oslabení. Je moc důležité, že jste jej ubránili bez inkasování? Dokonce si myslím, že to bylo rozhodující. Všechna oslabení, co jsme dnes sehráli a ubránili, hrála velkou roli v tom, že jsme nakonec zvítězili.
Opticky jste byli lepší než soupeř, ale nedařilo se vám střelecky prosadit. Co se v takových chvílích honí hráčům hlavou? V šatně jsme si říkali, že musíme hlavně vydržet, být trpěliví v systému, jaký hrajeme, a ono to tam nakonec spadne.
Daly by se na základě vzájemného zápasu odvodit problémy, kterými Zlín letos zatím trpí? Oni podle mého hrají pořád stejně, akorát na tom asi nejsou nejlépe psychicky. Rozhodně to ale byl hodně těžký soupeř. Loni jsem proti nim jednou nastoupil, a žádný rozdíl v jeho hře nevidím.