Václav Pánek o 7. třídě: Můžeme se porovnávat s těmi nejlepšími
Také sedmáci byli kvůli nepředvídatelné situaci nuceni ukončit sezónu dříve, volný čas si nyní krátí alespoň dílčími soutěžemi mezi sebou navzájem. Jak ale jejich uplynulý ročník probíhal? Na čem nejvíc pracovali a jaký byl jejich nejzářnější moment? Ohlédnutí se ujal zkušený hlavní trenér 7. třídy Václav Pánek.
Jakou formou sedmáci letos zápasy absolvovali? Podobně jako ostatní žákovské kategorie?
Hráli jsme žákovskou ligu, podobně jako 9. třída, se kterou jsme jezdili na zápasy. Do toho jsme absolvovali program DTS, což je dlouhodobá turnajová soutěž, v níž se každý měsíc sjede několik týmů a sehrají mezi sebou miniturnaj. Na konci sezóny jsme měli v plánu ještě další turnaj, ten se ale bohužel nakonec nekonal.
Každý ročník má své světlé i tmavší stránky. Jak hodnotíte celoroční výkony svého mužstva?
Sezóna probíhala v takových vlnách, horší období se docela znatelně střídala s výbornými. Co se ale předváděné hry týká, to musím hodnotit pozitivně. Především proti silným soupeřům jsme hráli opravdu dobrý hokej, proti papírově slabším týmům se nám hra paradoxně tolik nelíbila. Z hlediska nějaké individuální kvality nebo herního myšlení se ale opravdu můžeme porovnávat s těmi nejlepšími v republice, to nás těší.
Hokejisté v mladém věku potřebují rozvíjet všechny možné dovednosti, jaká je ale klíčová u hráčů ve věku 7. třídy?
Podle mě je to podobné napříč kategoriemi. Máme totiž nějaký směr, kterým se v útoku i obraně chceme v klubu ubírat, chceme pracovat hodně na individuálních dovednostech. Na tréninku si taky všichni kluci zkoušeli i jiné posty, než které normálně hrají, v průběhu sezóny jsme se také čím dál víc zaměřovali na samotnou hru, hodně věcí jsme klukům předkládali i formou soutěží. Pak na nich byl vidět větší chtíč i v zápasech, to bylo taky dobré.
„Hodně jsme trénovali zakončení, protože neproměňované šance nás často pronásledovaly.“
Některá kategorie ale přeci jen piluje více nahrávku, některá zase třeba bruslení pozadu. Měli jste také nějaký prvek, který jste trénovali nejčastěji?
Celý rok jsme hodně trénovali zakončení, protože neproměňované šance nás často pronásledovaly. Máme opravdu šikovné kluky, ale zakončování nám dělalo problém a hráče to i frustrovalo, tak jsme se na to zaměřili. Nemáme totiž žádného vyloženého střelce, takže zakončení jsme pilovali často. Do zápasů už je těžší takovou dovednost přenést, ale snažili jsme se na ní pracovat.
Co podle vás kluky na trénincích nejvíc bavilo?
To je těžká otázka. Samozřejmě si myslím a doufám, že je nejvíc baví hrát, proto ten hokej dělají. Mě samotného by taky nebavilo celý trénink třeba jenom bruslit.
Kdybyste měl vypíchnout jeden moment sezóny ročníku 2007 a označit ho za nejvydařenější, který by to byl?
Bylo jich určitě víc. Sehráli jsme výborný zápas třeba s Libercem, nejlepší hokej jsme pak předváděli úplně na konci sezóny, kdy jsme byli na turnaji krajských výběrů. Královéhradecký kraj měl většinu týmu od nás a s Olomouckým a Moravskoslezským krajem jsme hráli opravdu pěkný hokej. To byly naše poslední zápasy a hráli jsme hru, která se mi líbila snad nejvíc za celou sezónu.
„Komunikace funguje, je to celkově hodně otevřené, můžeme od sebe navzájem čerpat znalosti.“
Zmínil jste, že hradecký klub má v mládeži nastavený směr, kterým se ubírá. Funguje tedy i spolupráce mezi trenéry jednotlivých ročníku díky tomu lépe?
Je to dobře nastavené, trenér 1. třídy ví, co se dělá v 9. třídě a podobně. Komunikace funguje a vzájemně se od sebe můžeme hodně naučit i tím, že s námi chodí na tréninky koučové A-týmu. Je to celkově hodně otevřené, což je super, můžeme od sebe navzájem čerpat znalosti.
Nezvyklá aktuální situace nezastavila jen soutěže, ale také tréninky. Pořádáte pro mladé hokejisty nějaké alespoň na dálku?
Společně s asistenty jsme pro kluky vymysleli takovou motivační soutěž. Zadáváme cviky, které jsou obodované a prostřednictvím internetového dotazníku kluci každý den vyplní svoje výkony a já jim večer pošlu, jak je na tom celý tým. Takhle mezi sebou soutěží a na konci týdne vyhlásíme „nejlepšího hráče týdne“, který získal nejvíc bodů. Mají slíbenou i odměnu, ale nebudu prozrazovat jakou, aby to bylo překvapení. Aby to ale nebyl jenom dril, tak posíláme do skupiny třeba videa, když si kluci vymyslí nějaký složitější cvik a kdo ho splní, má body navíc.
Co byste chtěl říct na úplný závěr sezóny 2019/20?
Chtěl bych poděkovat vedoucímu Marianu Tomkovi a asistentům Lukáši Breberovi a Jirkovi Janouškovi st. za spolupráci, bylo to prima. Také rodičům bych rád poděkoval, protože málokdy se stává, že nejen parta mezi hráči, ale i ta mezi rodiči je na skvělé úrovni.