Rozhovory
so 31.10.2009 | Michal Luňák

Vít Budínský si vzpomněl na juniorská léta a vykoupal Hanuljaka

Prodloužení utkání s Chomutovem se nezadržitelně blížilo ke svému konci a čelo nejednoho fanouška v ČEZ stadionu se začínalo rosit. Zase nás čekají ty nájezdy, to zase dopadne. Ale chyba lávky! Trenérská dvojice Mička – Slabý vědoma si „síly“ svých svěřenců v nájezdech riskla signál a ten vyšel. Čistě vyhraná buly, Martin Táborský nachází ze střídačky naskočeného Víta Budínského a ten ukončuje šlágr šestnáctého kola první hokejové ligy. ,,Trenéři říkali ať se připravím na signál. Vyšlo to dokonale a padl z toho vítězný gól,“ popisoval hradecký útočník, který ve čtrnácti zápasech dokázal nastřílet sedm branek.

Dva body by tým před zápasem bral, berete je i nyní?
No před zápasem bychom to brali všema deseti, ale teď po tom vývoji…Chomutov nám ale ukázal, jak silným týmem je a ani za stavu 0:2 se nepoložil. Padlo jim to tam dvakrát rychle za sebou a pak ještě sahali po třech bodech. Celkově ta remíza po šedesáti minutách byla asi zasloužená. To prodloužení už je taková loterie.
Chomutov dal dvě branky po tečích. Co k tomuto říct?
Ten první gól tečoval Milan Procházka do protipohybu Filipa a s tím se nedá nic dělat. Ten druhý ani nemůžu říct jak padl. Viděl jsem jak jde puk před branku a najednou se hosté radovali. Byl to pro ně šťastný moment.
Utkání se týmu podařilo dobře rozehrát, čímž jste splnili pokyn trenéra.
My jsme hlavně nechtěli dostat na začátku gól, což se nám podařilo. Dokonce jsme vedli 2:0 a je jen škoda, že jsme nedali na 3:0 a nedorazili je.
Tvoje vítězná branka padla z nacvičeného signálu. Jak si jí viděl?
Mi to říkali trenéři asi dva zápasy zpátky, že to takhle tady hrají někdy. V tom prodloužení pak řekli ať se připravím na ten signál. Vyhráli jsem buly a já už tam pomalu naskakoval, ale musel jsem hlídat, aby nám nepískli, že hrajeme v pěti a vyšlo nám to parádně.

Zakončení kterým si překonal Hanuljaka si měl připravené?
Právě že vůbec ne. Já to původně chtěl střílet na lapačku, protože mi tam nechal hodně místa. Pak jsem si vzpomněl na svá juniorská léta, kde mi toto zakončení vycházelo a vyšlo to i teď (směje se).
Sedm branek ve čtrnácti zápasech, to je parádní bilance.
Jsem za to moc rád, že to tam padá a doufám, že mi to co nejdéle vydrží. Hodně mě však mrzí ten minulý zápas se Znojmem. Tam jsem měl tři jasný tutovky a nedal jsem žádnou. Takže až na ten zápas se Znojmem jsem spokojený.
Jakou formu má vůbec tvé působení na východě Čech?
Pokus jsem dobře informovaný, tak mám z Varů střídavé starty a v případě potřeby si mě můžou stáhnout zpátky.
Když vidíš výsledky Varů, nedoufáš v telefonát ze západu Čech?
Já hlavně nevím, jestli zrovna já bych to tam zvednul (směje se). Tady se mi dařím, protože hraju ve druhý lajně s Koudym a Danem Volrábem a to jsou super spoluhráči. Kdybych šel do Varů, tak jsem ve čtvrté lajně a neměl bych tolik prostoru na ledě. Já jsem tady spokojený. Když Vary zavolají, tak tam samozřejmě pojedu a budu se snažit odevzdat maximum. Že bych však čekal na telefon, to určitě ne.