Za nabídku Hradce jsem rád, říká po týdenním působení Tomáš Karpov

Jak vůbec vznikl přestup do Hradce, lépe řečeno hostování do konce sezóny. Jak probíhalo jednání?
Předtím jsem působil v Jihlavě, jenže tam o mě neměli zájem. Nedařilo se nám, tak to chtěli oživit. Dopadlo to tedy tak, že jsem si hledal nové angažmá a nakonec proběhla domluva s Hradcem. Tím pádem jsem teď tady.

Cítíš vůči Jihlavě nějakou zášť, že o tebe dál nejevila zájem?
Ani ne. Je to prostě život, hokej. Jednou se hraje nahoře, podruhé zase dole, nedá se nic dělat, jde se dál. Já k Dukle rozhodně nemám žádné negativní energie, nepotřebuji nic ventilovat na veřejnost.

S hradeckým týmem ses dohodl na hostování do konce sezóny. Je to přesně to, co jsi hledal?
Nejprve jsem jednal s Pískem, kde se to nedotáhlo legislativně do konce. Poté se objevila možnost přejít do Hradce, jsem za to rád. Alespoň se konečně mohu soustředit pouze na hokej.

S jakými cíly jsi přišel pod Bílou věž? Co od tebe vedení očekává?
Nyní v době zvýšené marodky se jedná hlavně o rozšíření kádru, nadále pak pomoci Hradci k dalším výhrám. Tu sezónu máme zatím vcelku dobře rozehranou, budeme se snažit postoupit do semifinále play-off, což se Hradci v posledních letech nedařilo.

Už jsi se stihl v kabině nějakým způsobem adaptovat? Jak náročný byl přesun?
Každým dnem to tady poznávám více. Když jsem do Hradce přišel, tak jsem takřka nikoho neznal, ale seznámení proběhlo v pohodě. Jsem tu sice zatím jenom týden, ale jak říkám, s každým dnem je to lepší a myslím si, že nebude trvat dlouho, než bude všechno v pohodě.

Tomáš Karpov absolvuje souboj se svým bývalým spoluhráčem z Dukly

A jak máš vyřešené bydlení? Říkáš, že jsi tu v Hradci nikoho neznal, tak kdo je tvůj spolubydlící?
Bydlím zatím sám tady v Hradci Králové na hotelu. Ještě je tam se mnou tedy Tomáš Bláha, ten tu však nebývá stále. Jinak bydlím v Praze, takže se snažím jezdit tam, pokud to jde. Snažím se to nějakým způsobem kombinovat.

Jak je těžké naskočit do rozjetého vlaku?
Já si myslím, že všichni hokejisté jsou na takovéto chvíle zvyklí. Někdy se stane, že člověk musí změnit působiště. Není to nikterak těžké, hlavně díky tomu, že jsou tady dobří hráči a s řadou věcí mi pomohou.

A co Hradec, už proběhla prohlídka města?
Abych pravdu řekl, tak ne. Zaměřil jsem se hlavně na to, abych co nejlépe zapadl do týmu a sžil se s mančaftem. Samozřejmě jsem něco málo viděl, ale moc toho nebylo.

Jaká je nálada tady v kabině, s kým si zatím nejvíce rozumíš?
Jediného, koho jsem předtím znal je Václav Čížek, s tím jsem nastupoval již v mládežnických kategoriích za Spartu. Kluci tady srší vtipem, takže je tu pohodová atmosféra, což mi vyhovuje.

Máš za sebou první dva zápasy. Hradci se daří v roce 2012 přesilové hry. Především proti Jihlavě jsi do nich také zasáhl. S jakým záměrem tě tam trenér posílal?
My jsme pak hráli na dvě lajny, takže to pak vyšlo, že jsem chodil i na přesilové hry. Ostatní už to mají zažité, nacvičené, ode mě se hlavně žádalo, abych to dával a zbytečně tam nic nevymýšlel.