Diskuzní fórum
Pokud chcete diskutovat, prosím přihlaste se, nebo si vytvořte nový účet.
Reagovat
Pavel95
21.04.2020, 10:44
Smírčí komise Českého svazu ledního hokeje na svém pondělním jednání rozhodla o neplatnosti výpovědí hráčských smluv ze strany Hradce Králové. Klub je v polovině března doručil pěti svým hráčům se zdůvodněním zásahu vyšší moci a návazného předčasného ukončení extraligy.
21.04.2020, 09:49
Já z Hrouzka nijak do stropu neskáču, to rozhodně ne. Příští sezóna bude již celá o něm.
Jsem zvědav, po konci přestupového období, na pohyb v kádru, osobně neočekávám žádné velké veletoče.
Přežil jsem Kejháka, přežiju Hrouzka, snad bude management stejně nekompromisní, jako v předchozích letech, i když bych si víc přál abychom vyhrávali, hlavně doma, víc než vloni.
Jsem zvědav, po konci přestupového období, na pohyb v kádru, osobně neočekávám žádné velké veletoče.
Přežil jsem Kejháka, přežiju Hrouzka, snad bude management stejně nekompromisní, jako v předchozích letech, i když bych si víc přál abychom vyhrávali, hlavně doma, víc než vloni.
21.04.2020, 08:50
Trenér tehdy řekl, že situace nestála tak, zda se s klubem dohodl, nebo ne. Jen chtěl ještě pracovat venku. A vzal Omsk, sám doporučil na místo trenéra Zdeňka Veneru. Tehdy se o něj klub ale pral. Kdyby kývl, mohl Pardubicím vládnout. Byl na vrcholu.
Teď se o něj klub nepere. Spíš trenér stojí na straně, která už nemá moc času, aby přesvědčila politiky, že ona je ta pravá. Říha musí přesvědčit výběrovou komisi, že má plán, který druhá strana v hlavě nenese. A současně musí Pitter zazářit na pohovorech, proč by byl lepším majitelem než Dědek.
Šance není velká. Nezapomínejte, že je tady Heřman. Ví, kam vedou jednotlivé nitky, tohle je už zase jeho hřiště, kde neprohrává. Možná na chvíli. Ale příště se objeví zase a silnější. Pokud hraje na něčí straně o klub, je velká pravděpodobnost, že uspěje. Jestli mocní šíbři vidí za dva rohy, on kouká už za třetí a za čtvrtým má připravenou svoji židli. A co by pak bylo s Říhou? V Pardubicích by se nejspíš už nikdy neobjevil. Už by kvůli bělovlasému tygrovi v padnoucím obleku nebouřila hala.
Pokud by tedy Heřman nefoukl do plachty své lodi z jiného směru, i to se totiž už dřív párkrát stalo.
Teď se o něj klub nepere. Spíš trenér stojí na straně, která už nemá moc času, aby přesvědčila politiky, že ona je ta pravá. Říha musí přesvědčit výběrovou komisi, že má plán, který druhá strana v hlavě nenese. A současně musí Pitter zazářit na pohovorech, proč by byl lepším majitelem než Dědek.
Šance není velká. Nezapomínejte, že je tady Heřman. Ví, kam vedou jednotlivé nitky, tohle je už zase jeho hřiště, kde neprohrává. Možná na chvíli. Ale příště se objeví zase a silnější. Pokud hraje na něčí straně o klub, je velká pravděpodobnost, že uspěje. Jestli mocní šíbři vidí za dva rohy, on kouká už za třetí a za čtvrtým má připravenou svoji židli. A co by pak bylo s Říhou? V Pardubicích by se nejspíš už nikdy neobjevil. Už by kvůli bělovlasému tygrovi v padnoucím obleku nebouřila hala.
Pokud by tedy Heřman nefoukl do plachty své lodi z jiného směru, i to se totiž už dřív párkrát stalo.
21.04.2020, 08:49
Nevyhrál, v obou případech skončil pod vrcholem, tým finále prohrál. Ale tohle je přesně období, kdy Pardubice byly jeho hřištěm. Říha měl zkušenosti, blížila se jeho životní trenérská forma. Je věčná škoda, že tenkrát se divoké povahy velení českého hokeje bálo a radši by reprezentační úsek zrušilo, než aby k němu pustili jeho.
Uměl totiž zázraky. Začaly právě v Pardubicích v roce 1996. Převzal jako mladý trenér na začátku kariéry klub, který byl kousek od zániku. Nechybělo zase moc a místo na hokej se sem sjížděl celý region na nákupy, protože vietnamská tržnice jako náhrada za krachující hokej se jevila jako dost pravděpodobný scénář.
Klub nakonec převzalo město, na čemž měl tenkrát zásluhu i jistý Ondřej Heřman. Bývalý hokejista, v tu dobu už ale podnikatel, taky tak trochu lobbista a zákulisní hráč. No a chuďas pod Říhou doputoval na jaře 1997 nečekaně do semifinále. Tam se začal rodit příběh velkého trenéra, který pak podobně velké věci předvedl s Mytišči a Spartakem Moskva v Rusku.
Jasně, neměl jen úspěchy. Narazil třeba ve Spartě, narazil i v Petrohradu, kdy vedl nejbohatší tým Evropy. A nakonec i ve „svém“ Slovanu Bratislava, v hokejovém domově číslo dva. Prudká povaha, prořízlá pusa, tvrdá hlava a zášť místních patriotů? Tohle byl většinou mix, proč jinde končil. Uměl dráždit, nevadilo mu to. Nikdy nehrál na to, že bude zadobře s někým jen proto, aby měl práci.
A teď je ve hře další návrat do Pardubic.
Na místo, kde si udělal jméno. Do klubu, který pomáhal zvedat z totálního průšvihu. V roce 1996 se tým jen tak tak udržel v soutěži. Pak začalo vládnout město, sportovní stránku nechalo na třech nováčcích Zbyňku Kusém, Martinu Urbanovi a Miloši Říhovi. Tenkrát začal rok jedna.
Vlastně určitá podobnost tu je. Dynamo si teď taky neprošlo jen nějakým bahnem, to bylo přímo sedm pekelných kruhů jak v Danteho Božské komedii. Vyhnout se baráži. Vyhnout se sestupu. Uf, to bylo o chlup. A pak zase. Pardubice opět vyhlíží začátek, další rok jedna.
Plus znovu hraje klíčovou roli Heřman: silný hráč pardubického zákulisí se ze scény vždycky postupně vytratí, aby se na ní objevil jiným vchodem. Tak tomu bylo třeba po boku bývalého majitele Romana Šmidberského, kde ovšem taky napáchal svoje chyby.
Jenže nic není jen černé, nebo bílé. Ani Říha, ani Heřman. Vlastně ani město a ani dlouholetý manažer Dušan Salfický ne. Na každé straně najdete kousek té druhé barvy, někdy menší, jindy větší. Ale je tam. A vždycky poté záleží, jakou barvu chcete vidět víc. Proto je pro vás ve výsledku konkrétní postava (městský subjekt) buď ten hodný, nebo zlý. Přirozenost velí zjednodušovat, platí to i tady.
Heřman je sice muž s velkými vykřičníky za jménem, na druhou stranu mu nemůžete upřít zásluhu na tom, že v roce 1996 hokej ve městě neskončil. Ani fakt, že se teď v Pardubicích udržela extraliga. Přišel hasit (taky svůj) požár a udělal to dobře. Svým způsobem nastavil uvnitř organizace teror, skončil binec. Všechno se podřídilo výsledkům A týmu. Hráče měl jednou nechat i zavřít do nejmenší místnosti na stadionu, že stáli rameno na rameno a prý na ně mával knihou o historii hokeje ve městě.
Taky jeho čachry pomohly uvrhnout Pardubice do bahna, o tom prostě není sporu. Ovšem rovněž pomohl zabránit katastrofě. O tom nemůže být řeč. Vidíte víc černé, nebo bílé? Losna, nebo Mažňák? Dědek, nebo Pitter, když jde o zájemce o klub? Záleží, na které jste teď straně.
Heřman mohl vypráskat Salfického z klubu, všechno hodit na něj. Udělal jinou věc. Tlačil na něj, šlapal mu na krk. Výsledkem bylo, že z Ruska dorazil Stěpan Zacharčuk, jeden z klíčových faktorů pardubické záchranné mise, dominantní bek a také v minulosti průšvihář. V klubu ho však dokázali udržet na uzdě. Nakonec zásadní věc.
Teď je Dynamo na rozcestí. Mění se podstatná věc, město už není za spasitele z roku 1996, ale velkou brzdou. Politické řádění a neomylné trefy radnice ve výběru nekompetentních lidí do vedoucích funkcí přinesly bídu. Heřman je dál ve hře, zase chce stát na vítězné straně. Petr Dědek je favoritem radnice na převzetí hlavního akcionářského podílu v klubu, on je s ním.
A zpátky obloukem k Říhovi. On je zase hlavní tváří Vladimíra Pittera, Dědkova soupeře o podíl v klubu. Pokud by se město uvolilo podíl předat na tuhle stranu, Říha by do klubu přišel popáté, po svém angažmá snů u národního týmu.
Poprvé by to ale bylo ve chvíli, kdy by u fanoušků budil jiné reakce než totální nadšení, že se vrací spasitel. U části veřejnosti by se znovu dostavilo. Druhá skupina by povytáhla obočí. A nic na tom nemění ani jiná role, která je pro něj nachystaná, něco mezi trenérem a manažerem. Moc by měl velkou, aby po 24 letech znovu spustil rok jedna. Černá, nebo bílá? Dědek, nebo Pitter? Pokud se dá věřit oficiálním výstupům, tuhle pozici Říhovi už nabízel Šmidberský v roce 2013. Trenér tehdy řekl, / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
Uměl totiž zázraky. Začaly právě v Pardubicích v roce 1996. Převzal jako mladý trenér na začátku kariéry klub, který byl kousek od zániku. Nechybělo zase moc a místo na hokej se sem sjížděl celý region na nákupy, protože vietnamská tržnice jako náhrada za krachující hokej se jevila jako dost pravděpodobný scénář.
Klub nakonec převzalo město, na čemž měl tenkrát zásluhu i jistý Ondřej Heřman. Bývalý hokejista, v tu dobu už ale podnikatel, taky tak trochu lobbista a zákulisní hráč. No a chuďas pod Říhou doputoval na jaře 1997 nečekaně do semifinále. Tam se začal rodit příběh velkého trenéra, který pak podobně velké věci předvedl s Mytišči a Spartakem Moskva v Rusku.
Jasně, neměl jen úspěchy. Narazil třeba ve Spartě, narazil i v Petrohradu, kdy vedl nejbohatší tým Evropy. A nakonec i ve „svém“ Slovanu Bratislava, v hokejovém domově číslo dva. Prudká povaha, prořízlá pusa, tvrdá hlava a zášť místních patriotů? Tohle byl většinou mix, proč jinde končil. Uměl dráždit, nevadilo mu to. Nikdy nehrál na to, že bude zadobře s někým jen proto, aby měl práci.
A teď je ve hře další návrat do Pardubic.
Na místo, kde si udělal jméno. Do klubu, který pomáhal zvedat z totálního průšvihu. V roce 1996 se tým jen tak tak udržel v soutěži. Pak začalo vládnout město, sportovní stránku nechalo na třech nováčcích Zbyňku Kusém, Martinu Urbanovi a Miloši Říhovi. Tenkrát začal rok jedna.
Vlastně určitá podobnost tu je. Dynamo si teď taky neprošlo jen nějakým bahnem, to bylo přímo sedm pekelných kruhů jak v Danteho Božské komedii. Vyhnout se baráži. Vyhnout se sestupu. Uf, to bylo o chlup. A pak zase. Pardubice opět vyhlíží začátek, další rok jedna.
Plus znovu hraje klíčovou roli Heřman: silný hráč pardubického zákulisí se ze scény vždycky postupně vytratí, aby se na ní objevil jiným vchodem. Tak tomu bylo třeba po boku bývalého majitele Romana Šmidberského, kde ovšem taky napáchal svoje chyby.
Jenže nic není jen černé, nebo bílé. Ani Říha, ani Heřman. Vlastně ani město a ani dlouholetý manažer Dušan Salfický ne. Na každé straně najdete kousek té druhé barvy, někdy menší, jindy větší. Ale je tam. A vždycky poté záleží, jakou barvu chcete vidět víc. Proto je pro vás ve výsledku konkrétní postava (městský subjekt) buď ten hodný, nebo zlý. Přirozenost velí zjednodušovat, platí to i tady.
Heřman je sice muž s velkými vykřičníky za jménem, na druhou stranu mu nemůžete upřít zásluhu na tom, že v roce 1996 hokej ve městě neskončil. Ani fakt, že se teď v Pardubicích udržela extraliga. Přišel hasit (taky svůj) požár a udělal to dobře. Svým způsobem nastavil uvnitř organizace teror, skončil binec. Všechno se podřídilo výsledkům A týmu. Hráče měl jednou nechat i zavřít do nejmenší místnosti na stadionu, že stáli rameno na rameno a prý na ně mával knihou o historii hokeje ve městě.
Taky jeho čachry pomohly uvrhnout Pardubice do bahna, o tom prostě není sporu. Ovšem rovněž pomohl zabránit katastrofě. O tom nemůže být řeč. Vidíte víc černé, nebo bílé? Losna, nebo Mažňák? Dědek, nebo Pitter, když jde o zájemce o klub? Záleží, na které jste teď straně.
Heřman mohl vypráskat Salfického z klubu, všechno hodit na něj. Udělal jinou věc. Tlačil na něj, šlapal mu na krk. Výsledkem bylo, že z Ruska dorazil Stěpan Zacharčuk, jeden z klíčových faktorů pardubické záchranné mise, dominantní bek a také v minulosti průšvihář. V klubu ho však dokázali udržet na uzdě. Nakonec zásadní věc.
Teď je Dynamo na rozcestí. Mění se podstatná věc, město už není za spasitele z roku 1996, ale velkou brzdou. Politické řádění a neomylné trefy radnice ve výběru nekompetentních lidí do vedoucích funkcí přinesly bídu. Heřman je dál ve hře, zase chce stát na vítězné straně. Petr Dědek je favoritem radnice na převzetí hlavního akcionářského podílu v klubu, on je s ním.
A zpátky obloukem k Říhovi. On je zase hlavní tváří Vladimíra Pittera, Dědkova soupeře o podíl v klubu. Pokud by se město uvolilo podíl předat na tuhle stranu, Říha by do klubu přišel popáté, po svém angažmá snů u národního týmu.
Poprvé by to ale bylo ve chvíli, kdy by u fanoušků budil jiné reakce než totální nadšení, že se vrací spasitel. U části veřejnosti by se znovu dostavilo. Druhá skupina by povytáhla obočí. A nic na tom nemění ani jiná role, která je pro něj nachystaná, něco mezi trenérem a manažerem. Moc by měl velkou, aby po 24 letech znovu spustil rok jedna. Černá, nebo bílá? Dědek, nebo Pitter? Pokud se dá věřit oficiálním výstupům, tuhle pozici Říhovi už nabízel Šmidberský v roce 2013. Trenér tehdy řekl, / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.
21.04.2020, 07:17
Že mě ta reakce neprekvapila... No uvidíme 1.5. jestli nám hrabalo moc nebo vůbec.... 😘
21.04.2020, 06:11
I dělník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále 
21.04.2020, 00:03
A co asi v okurkovce na diskusním hokejovém fóru čekáš ty jelito?? Verše?
Zaregistrujte si své uživatelské jméno a nikdo se za vás již na fóru nebude vydávat! Základní registrace je zdarma.
Jsou diskuse vaším denním chlebem? Pořiďte si profi-registraci s vlastní ikonkou, prohledáváním dalšími službami. To vše jen za jednu SMS! více o profi registraci.
- Pro přispívání do diskuzního fóra je kromě základní registrace nutné zažádat o povolení Vaší přezdívky. Jste-li již registrovaní, autorizační e-mail s přezdívkou, kterou jste zvolili při registraci, odešlete na e-mailovou adresu redakce@mountfieldhk.cz. Heslo pro přihlášení na diskuzní fórum v e-mailu neuvádějte.
- Chcete-li udělat nový řádek, stačí zařádkovat enterem, netřeba používat html tagy.
- Děkujeme, že se zde na fóru budete chovat jako slušní lidé.
Redakce si vyhrazuje právo mazat vulgární, urážlivé nebo nesmyslné příspěvky, stejně tak příspěvky obsahující osobní útoky. V krajním případě pak odepřít přístup uživateli.