Rozhovory
út 18.9.2007 | Michal Luňák, dv

Branky jsme dostali opět po zbytečných chybách, mrzí trenéra Pazourka

Hradečtí hokejisté nezažívají nejlepší vstup do sezóny. Po dvou kolech nemají na svém kontě ani jeden bod. Ve středu je před nimi navíc těžké utkání s Vrchlabím, které dorazí do Hradce Králové namotivované ještě více, než k jakémukoliv zápasu. Na lavičce prvoligového nováčka totiž stojí trenér Vladimír Jeřábek, který ještě loni stál na hradecké střídačce. "Nečeká nás samozřejmě nic lehkého, ale musíme vyhrát," burcuje brankář Saša Hylák. Před startem středečního zápasu můžete potkat a povzbudit některé hradecké hráče osobně v centu města na propagační akci na Baťkově, která začne v 15:00.

Utkání s Kadaní odehráli Východočeši oproti zápasu s H. Brodem jen na 3 pětky, když mladá pardubická lajna utkání pouze přihlížela. „V tomto trendu jaký je rozhodčími nastolen, se snad ani jinak než na 3 pětky hrát nedá. Hra je kouskována, někteří hráči se nedostanou do tempa a ostatní dokonce i delší dobu na led," vysvětloval po utkání Pavel Pazourek, hlavní trenér HC VCES. „Chtěli jsme dát příležitost našim klukům, co byli v přípravě, proto dnes nehrála pardubická formace," pokračoval. V sobotním úvodním zápase s H. Brodem byli právě pardubičtí mladíci u jednoho ze zlomových gólů, a tak se nabízela otázka, jestli i toto nepřispělo k tomu, že v Kadani byli v pozici náhradníků. „V žádném případě. Nikdo nedělá závěry z jednoho nepovedeného utkání, ani jsme jejich hru nehodnotili, jelikož častým vylučováním se tato lajna nedostal moc do hry," hned reagoval trenér. V přípravných duelech Východočechy zdobila lehkost, klid v zakončení, teď byl v obou utkáních pohled z tribuny jiný. Vše bylo moc upracované, jak H. Brod tak Kadaň měla dostatek času na pokrytí hradeckých akcí. „Je to tím, že ti mistráky se hrají více v kontaktu, nadoraz a na vše je méně času. My v těch šancích zbytečně váháme a čekáme, že ta akce půjde sehrát až úplně do prázdné branky. Tohle v mistrákách nejde. Situace vyžaduje rychlejší a přímější zakončení," nabádá. Důsledkem všeho zmíněného je tedy nula na bodovém kontě po dvou kolech a to je bilance, se kterou jistě nikdo nepočítal, ani hradecký trenér. "No jistě, že představa o startu byla jiná. Nám se ty dva duely nezdařily. Minulý zápas jsme měli smůlu, když jsme dostali branku 30 vteřin před koncem. Dneska nemůžu říct, že bychom zahráli špatně. Měli jsme místy více ze hry, více šancí, ale po zbytečných chybách a vyloučeních jsme dostali branky spíše takové laciné, no a naopak naše šance zůstaly nevyužité a to rozhodlo celý zápas," vrátil se úplně za závěr k hodnocení druhého zápasu sezóny v Kadani.

Jistě neradostný pohled na své spoluhráče a hru před sebou, se naskýtá loňské opoře brankáři Alexandru Hýlákovi. Na obdržených brankách sice nenese vinu, ovšem to loňské štěstíčko, je mu odkloněno, stejně jako zbytku týmu. „Tak určitě jsme si takto start nepředstavovali. Byly to myslím si oba dva takové podobné zápasy. Nedaří se nám v koncovce. Relativně máme převahu, ale podle mě málo střílíme a nejdeme do předbrankového prostoru,“ přemýšlí. Pondělní 3 obdržené branky byly těžko chytatelné, ale přesto to Saša viděl jinak. „S každým gólem se dá něco dělat (úsměv). Ten první jsem neviděl, zapadlo mě to do víka, jako letos už asi pět gólů. Druhý, to bylo jejich ohromné štěstí. Vyhrané vhazování, nahrávka na beka, ten úplně mine branku a odrazí se to zase k nim přímo na hokejku a hráč to uklidí do branky než se přesunu. Do třetice, nečekaný odraz puku od skla a zase k nim přesně na hokejku a bylo to 0:3. Osobně mi ta třetí třetina z naší strany už přišla taková utrápená, ale to se není čemu divit,“ pokračoval. "Musíme více střílet, střílet, střílet. Prostě bez střelby góla nedáme. Musíme se tlačit do branky a pak to tam začne zase padat," věří loňský nejlepší brankář první ligy. I když tady Saša celé léto nebyl a v obraně nastupují 3 hráči, které nezná, v komunikaci s obranou problém nevidí „Ne, tak v tomhle bych problém určitě neviděl. Spíše mně to přijde takové ustrašené. Nepovedlo se nám to první utkání a od toho se odvíjel i dnešek. Po loňské sezoně jsou tady zase ambice vysoké, tlak je na nás k tomu odpovídající, ale musíme se s tím prostě nějak vyrovnat. Teď je doma Vrchlabí a to prostě musíme porazit, abychom se dostali do klidu," burcuje. „Nečeká nás samozřejmě nic lehkého, každý zápas je těžký. Vrchlabí je derby, navíc trenér Jeřábek, který se na nás jistě bude chtít vytáhnout. Musíme k tomu přistoupit úplně jinak než doteď. Tím ale nechci říct, že bychom k těm zápasům přistupovali špatně nebo laxně, to určitě ne. Bojujeme, ale prostě to chce ještě něco víc. Něco nám tam prostě schází. Týmy nás ve finále přehrají takovou jednoduchostí, kterou my zatím nemáme“. Jak víme, loňská brankářská opora hradeckých nebyla v původních plánech sestavy na sezonu, ale zranění Jána Lašáka vše změnilo a Saša byl dopsán i na hradeckou soupisku. Domluva je taková, že brankář, který nechytá v Pardubicích, jede do Hradce. Právě Sašovi se extraligový start nevydařil dle jeho představ a druhé kolo ve Znojmě dostal důvěru jeho parťák Vladislav Koutský. „Nevím, tohle je na trenérech. Já prostě chci někde chytat, takže to neřeším. Jen respektuji rozhodnutí jak trenéra Říhy, tak tady pana Pazourka," uzavírá.

Stejně jako v utkání s H. Brodem, byl hradeckým nejnebezpečnějším hráčem Jan Starý. I přes dobrý osobní výkon, byl po zápase pochopitelně rozmrzelý. "No určitě jsme tohle nečekali,“ přiznává. Za stavu 0-0 se mladý hradecký útočník řítil sám na kadaňského hrdinu v brankovišti Stejskala, ale stejně jako jeho spoluhráči neuspěl. Co chybělo k tomu, aby to byl gól? „No asi trochu štěstíčka, protože já jsem viděl jak mě z pravé strany bude křižovat bek. Tak jsem chtěl udělat kličku do bekhendu, ale pak jsem si to rozmyslel, vystřelil hned. A to štěstí, aby ten puk prošel, jsem neměl," krčil rameny. Východočeši se zatím v koncovce celkově trápí, ve dvou utkáních vstřelili pouze dva góly a to není lichotivá bilance. „Hlavně musíme začít s úplně jiným nasazením. Hned od začátku a ne až v půlce zápasu, když dostaneme gól. Pak se teprve snažíme to nějak zlomit s strhnout na naší stranu. Chybí tomu krátké nahrávky, které by nás posunuly do středního pásma a poté k nim do útočného, kde se musíme udržet na puku a z toho se dostávat do šancí," přemýšlí. Ani přesilovky nejsou zatím tím, na co by se hradecký tým mohl spolehnout. „Na přesilovce platí to, co při hře klasické. Krátké přihrávky, zavézt puk a tam si to pak musíme dát dvakrát po mantinelu. Hlavně si v té přesilovce musíme pomáhat, je tam přesila jednoho hráče, takže si musíme odclonit protihráče a dostat se do střelecké pozice. To zatím v našich přesilovkách není."

Na stejnou tóninu byl naladěn i Martin Koudelka. „Prostě nám to tam nepadá a soupeřům jo. V tom vidím problém,“ říká. „Postupem času, když se nám nedaří, chceme něco měnit a to není dobře. Nezůstáváme u té své hry a chceme dělat věci, které nám nejsou vlastní,“ sype si popel na hlavu. „Chce to trpělivost a výsledky se dostaví. Doufáme, že to bude už teď ve středu a zase se nastartujeme na tu loňskou vlnu," přeje si.