Dopis Radka Smoleňáka klubu a hradeckým fanouškům
Milí Hradečáci,
nadešel čas, který jsem doufal, že nepřijde tak brzy. Po šesti nádherných sezonách končím v hradeckém dresu. Vždy jsem se snažil nechat na ledě pro náš tým maximum a nebylo nic hezčího než vyhrát zapas a slavit ho s Vámi na ledě při děkovačkách.
Zažili jsme spolu toho tolik, že nevím, kde začít. Finále Ligy mistrů, cesty vlakem do Grazu a Berlína, vítězství v základní části, stříbrná medaile, Vaše chorea, chorály, podpora, vyprodané stadiony, vyvolávání mého jména, slyšet Sweet Caroline po vstřeleném gólu, zkrátka vzpomínky, na které NIKDY nezapomenu, a já bych Vám za ně chtěl upřímně od srdce moc poděkovat. Vážím si každé vteřiny, kdy jsem mohl nosit hradecký dres, navíc jako kapitán.
Nesmím zapomenout ani na výborné spoluhráče, trenéry, maséry, doktory a lidi, kteří pracují pro Mountfield HK. Vám všem patří také obrovský dík za to, jak jste mi moji karieru udělali lehčí a krásnější.
Děkuji také za to, jak jste mě i moji ženu Hanku přijali. Měli jsme to štěstí tu vychovávat naše malé dva kluky Samuela a Dominika a nedokážu si představit pro rodinu lepší místo, než je město Hradec Králové. Cítili jsme se tu jako doma díky Vám všem a věřím, že se sem budeme rádi vracet i v budoucnu.
Po loňské divoké sezoně se z mého zdravotního hlediska cítím zdravý, plný energie a chtěl bych dále pokračovat a být platným členem kádru a nastupovat pravidelně, bohužel tu letos pro mě není místo, a proto jsem se rozhodl jít dál a vrátit se domů do mého mateřského klubu Rytíři Kladno, kde jsem začínal jako malý. Doufám, že mu vrátím to, jak mě připravil do velkého hokeje, a také doufám, že Kladno posuneme v tabulce výš, kam dle mého názoru patří.
Týmu Mountfieldu HK a klukům přeji a fandím samozřejmě nadále, generálnímu manažerovi Aleši Kmoníčkovi i zástupci spolumajitele Miroslavu Schönovi děkuji za mnohaletou důvěru a podporu, kterou bych přál každému hráči.
A Vy Hradečáci, Mechováci, věřte mi, že zůstanete navždy v mém srdci…
