Hradec už je třetí! Nesmíme dělat hlouposti, ví Pavel Kantor

Pavle, jaké pro vás bylo naskočit zase po necelých třech zápasech do brány?
Bylo to v pohodě. Trenéři nám řekli, že to takhle bude, abychom byli oba připraveni. Odpočinul jsem si fyzicky i psychicky a ve Vítkovicích se vrátil. Už v týdnu se mi na tréninku chytalo dobře, takže jsem vůbec neměl strach, že by něco nemělo být tak, jak má.

Myšlenky na porážku se Spartou jste asi hodně rychle zahnali, viďte?
Myslím, že jsme se Spartou nehráli až tak špatně a že výsledek hře neodpovídal. Ale to je jedno. Sparta má nesmírně kvalitní mužstvo a body, které se s ní uhrajou, se musí počítat jenom navrch. My jsme ty dva zápasy vůbec nespojovali. Věděli jsme, že máme před sebou dohrávku a můžeme získat k první čtvrtině nějaké body navíc, což se nám podařilo. Za to jsme rádi.

Jak se vám osobně chytá na velkém vítkovickém ledě?
Jsou na to takové dva pohledy. Sice střely od mantinelu nejsou tak nebezpečné, protože jdou z větší vzdálenosti. Ale na druhou stranu, hráči mají v útočném pásmu větší prostor, takže nejsou tolik pod tlakem a mají šanci dát si lepší a přesnější přihrávky. Abych pravdu řekl, jako gólman to nějak extra nevnímám. Vím, že kluci se bavili o tom, že to je pro ně určitá změna, ale pro mě ani ne.

Souhlasíte, že vám tentokrát hodně pomohl začátek? Po první třetině jste vedli 2:0.
Samozřejmě. Když se vám začátek povede a vedete, vždycky se vám hraje líp, než když musíte dotahovat náskok soupeře. Věděli jsme ale, že i když jsou Vítkovice dozadu trochu horší, mají dobrý útok. Takže nebylo vyloučené, že ještě vstřelí nějaké branky. Řekli jsme si, že musíme hrát dobře dozadu a nepouštět je do šancí, pořád hrát zodpovědně. To se nám dařilo a vyústilo to ve třetí třetině, kdy jsme je vůbec nepustili k jakékoli dramatizaci utkání.

Zlomovým momentem byla asi branka Jaroslava Kudrny na 1:4. Padla hned potom, co Vítkovice nastřelily tyčku…
Je to možné. Já ale nemám rád, když se v hokeji říká zlomový moment, protože to může být v těch šedesáti minutách cokoli. Bylo to ale důležité. Tu tyčku dával tuším Huna, ale kluci to hned otočili na druhou stranu a jeli dva na jednoho. Já vím i z tréninku, že Jarda Kudrna to umí trefit, nejsou to žádné extra velké rány, ale ví, kam střílí. A zase to prokázal.

Přestože se Vítkovice hodně špatně prosazovaly, nakonec na vás šlo 30 střel. Takže jste asi rád, že jste si pořádně zachytal.
Zápasy jsou lepší, když na vás jde střelba častěji, než když pět minut stojíte a pak na vás jedou třeba dva na jednoho. Je to dobře a hlavně jsem rád, že jsme to zvládli.

Vítkovicím se doma absolutně nedaří. Když jste zápas pozoroval, myslíte, že se vyloženě trápí?
To nevím, zas tak detailně jejich hru neznám. Ale jak říkám, zdá se mi, že dopředu nehrají špatně, ale dozadu mají problémy. Na domácím ledě prohráli už třikrát v řadě. Pokud se vám nedaří doma, je to vždycky těžké, protože z venku se body vždycky vozí ještě o maličko hůř. Takže pro ně je to teď asi špatné. Já se o to ale nestarám, starám se hlavně o nás. A nám se zatím daří.

Váš tým právě tohle skoro popírá. Venku jste nejlepším týmem extraligy, z osmi zápasů jste vyhráli hned pět… Tak čím to je?
Říkáme si, že musíme hrát pořád stejně a nedělat žádné hlouposti. Protože když vám to tam venku napadá, těžko se to dotahuje. Samozřejmě vždycky je co zlepšovat, ale myslím, že když to vezmeme celkově, daří se nám to. Hrajeme takovou hru, jakou chceme, a z toho pak pramení výsledky.

Tabulka je teď srovnaná na čtrnácti zápasech, vy jste se vítězstvím posunuli už na třetí místo. To už zni pro fanoušky hodně dobře, co říkáte?
Pro fanoušky určitě, ale já se na tabulku absolutně nedívám. Zatím je odehraná první čtvrtina a když jste po první čtvrtině třetí, neznamená to, že na konci nemůžete být poslední.