Jan Hruška: ,,Měli jsme velkou touhu po vítězství”
Po jednadvaceti kolech měl na svém kontě dvě vstřelené branky a stejný počet zvládl vstřelit během sobotního utkání na ledě Salithu Šumperk. Řeč je o pravém křídle první formace Janu Hruškovi. ,,Čekal jsem na takový zápas zatraceně dlouho a jsem rád, že to konečně přišlo,“ vyprávěl po utkání očividně spokojený hradecký útočník. Hradec v utkání dvakrát vedl, ale domácí tým dvakrát skóre utkání srovnal. Na vítěznou branku v čase 58:00 však Draci odpověď nenašli. Draci tak našli po měsíci přemožitele v domácím prostředí. ,,Jeli jsme sem s respektem, ale zároveň s touhou po vítězství. Jsme rádi, že se nám to podařilo,“ zaznělo z úst Jana Hrušky. Navázat na tři šumperské body mají Východočeši již v pondělí, kdy hostí od 18:00 Benátky.
Dvougólový zápas je jistě to na co si čekal a i potřeboval.
No čekal jsem zatraceně dlouho. Jsem moc rád, že to konečně dneska přišlo a hlavně že to k něčemu bylo.
Šumperk se v utkání ukázal jako hodně zdatný soupeř, souhlasíš?
Od té doby co sem přišel Saša Hylák, tak se zvedají. Doma po jeho příchodu snad vyhráli úplně všechno, takže jsme se jeli s respektem, ale zároveň s touhou po vítězství a to se nám nakonec podařilo.
Klíč k úspěchu byl v první vstřelené brance?
Měli jsme štěstí, že jsme první branku dali my a hlavně se nám pak vždycky podařilo odpovědět na jejich vyrovnání. Bylo dobře, že jsme je nechali jen dotahovat.
Jak popsat tvé dvě dnešní branky? U toho prvního mi to tam Jarda Roubík pěkně dal a já to jen uklidil do branky.
U toho druhého gólu si nějak váhal se zakončením. Si čekal na skákajícího Sašu Hyláka?
No jasně, do prázdný branky střílejí jen srabáci (směje se). Já si to chtěl přehodit, aby to bylo jistější. Třeba to nemusel tak vypadat, ale ono to bylo docela v klidu ještě a nejistotu, Saša byl daleko.
Za stavu 1:1 si vyslal na Sašu jednu moc pěknou střelu, takřka gólovou.
Však už jsem taky zvedal ruce. Jenže Saša to vytáhnul hodně pohotově hřbetem lapačky. Naštěstí jsem si té branky pak ještě dočkal.
Sice jste rozhodli v přesilovce, ale tato herní činnost týmu příliš nešla. Trenér v nadsázce prohodil, že už ani nevěřil v přesilovkovou branku.
Tak to je moc hodnej (směje se). Ne vážně, my to nehráli zase tak zle. Měli jsme v nich nějaké šance a čekali jsme až to tam prostě padne. Věřili jsme tomu a vyplatilo se.
Takže to bylo hlavně o trpělivosti?
No hlavní je na to nemyslet. Jak jsem již říkal, byla to skutečně jen otázka času kdy to tam padne. Naštěstí jsme se dočkali.
V závěrečné power –play domácích si jel v tandemu za Jardou Roubíkem. Nemyslel si na hattrick?
Musím říct, že jsem si tam pro hattrick jel (směje se). Fakt mě to tam úplně vábilo když jsem to viděl jak se to otevřelo. Jarda to měl ale na hokejce a v pěkné pozici a tak to tam poslal. On si to za dnešní zápas zasloužil, celý zápas dřel a připravoval šance.
Byl dnešní zápas definitivní tvou adaptací v první řadě? Zatím to bylo docela střelecké trápení.
Hlavně bych to nechtěl zakřiknout, ale věřím že jo. To střelecký trápení začalo hned s tím Brodem a mám to pořád před očima. Já to chtěl zvednou nahoru, ale nepovedlo se to. Neruda se tam sklouznul, chytnul mi to a od té doby to bylo jak zakleté. Nepadá nám tam vše to co by mělo, ale snad už to je za mnou i za námi.
Již v pondělí na vás čekají Benátky nad Jizerou.
Hrajeme doma a chceme jako vždy vyhrát. Je jedno kdo u nás hraje, jestli je první nebo poslední. Takhle to brát nejde. Doma musíme chtít vyhrát s každým a snad se nám to podaří i v pondělí.