Matej Paulovič o vyrovnávací trefě: Ani jsem nekoukal na bránu
Matej Paulovič se v posledních duelech rozjel do parádní formy a hlavně jeho zásluhou vyhrál Hradec na vítkovickém ledě 5:4 po samostatných nájezdech. Pojítkem jeho úspěchu může být číslo osm. Přesně tolik vteřin před koncem totiž poslal zápas do prodloužení a v osmé sérii nájezdů perfektním blafákem rozhodl nájezdy.
Mateji, to byl pořádně bláznivý zápas, že?
Dobře jsme do něj vstoupili, ale postupně začali proti nám chodit pořád dva či tři na jednoho a z toho jsme dostávali góly. Je ale skvělé, že jsme se zvládli vrátit do utkání a konečně vyhrát venku. To jsme hodně potřebovali.
Vy jste na obratu měl hlavní podíl, takže z tohohle pohledu zřejmě panuje spokojenost…
Jsem hlavně spokojený, že jsme vyhráli, i když je to jenom za dva body. I to nás moc těší a musíme se dobře připravit na úterní zápas.
Jak říkáte, tak za tři body jste venku nevyhráli už 10 zápasů. Trápí vás tahle bilance?
Samozřejmě nás to trápí. Máme to v hlavách pokaždé, když jedeme ven. Často získáme alespoň bod, někdy dva, ale za tři už to nebylo dlouho. Musíme začít víc dělat ty detaily, které jsme dělali v tomto utkání, zejména na jeho začátku. Pak už se to snad podaří.
„Dostal jsem dobrou přihrávku a abych pravdu řekl, tak jsem ani nekoukal na bránu. Prostě jsem to tam pustil a povedlo se.“
Radek Smoleňák s nadsázkou říkal, že to je tím, že jezdíte do jiných časových pásem. V čem ale skutečně hledat příčinu těchto neúspěchů?
Možná to je tím, že sedíme dlouho v autobuse a nevyhovuje nám to. Každému na tom zřejmě vadí něco jiného. My se musíme především zkoncentrovat na začátky zápasů, nemůžeme soupeře pořád pouštět do přečíslení. Stává se nám to snad v každém utkání a to je pak těžké. S Vítkovicemi jsme sice začátek chytili, ale pak jsme ty drobné chyby zase začali dělat. Týmy jsou letos tak vyrovnané, že přesně takové drobnosti rozhodují o úspěchu či neúspěchu.
Padl váš vyrovnávací gól přesně tak, jak jste si to namalovali při time-outu?
Já jsem se ocitl úplně sám mezi kruhy. Dostal jsem dobrou přihrávku a abych pravdu řekl, tak jsem ani nekoukal na bránu. Prostě jsem to tam pustil a povedlo se.
Rozhodující nájezd vypadal hodně suverénně. Vychutnal jste si ho?
Přesně jsem celou dobu věděl, co chci udělat. Brankář mi to sežral, takže to vyšlo perfektně.