Na tým jsem hrdý, hlásí Jordann Perret. Jak probíhal jeho návrat?
V letošním ročníku Tipsport extraligy ještě nehrál, naposledy se francouzský reprezentant Jordann Perret představil 3. září 2022 na ledě Grenoblu v rámci Champions Hockey League. Symbolicky právě do mezinárodní soutěže naskočil rychlonohý útočník ihned po vyléčení své zraněné ruky. Na postup do semifinále to však nestačilo. Jak ale prožíval osmadvacetiletý útočník svůj návrat?
Jordi, chápu, že vyřazení ve čtvrtfinále Champions Hockey League asi bolí. Ale přesto: Jak pyšný jste na svůj tým a své spoluhráče? Opravdu hodně pyšný! Odvedli jsme velmi dobrou práci – odehráli kvalitní zápas. Bylo to vyrovnané, my mohli vyhrát, ale i oni mohli zvítězit. Nakonec to dopadlo lépe pro Zug.
Jak jste viděl zápas z vašeho pohledu? Byl celkem dost vyrovnaný, že? Odehráli jsme celkem OK první třetinu, i poté zápas probíhal podle mě v pohodě. Měli jsme několik šancí, mohli jsme i skórovat více gólů. Škoda, že to nevyšlo.
Po poměrně dlouhé době jste naskočil do zápasu i vy. Jaký byl váš návrat po zranění? Jak jste se cítil? Jsem moc šťastný, že jsem zpátky s týmem, že jsem zase mohl strávit nějaký čas se spoluhráči. Jsem i celkem spokojený s tím, jaký zápas jsem odehrál. V první třetině jsem sice trochu tahal nohy a také se mi náročněji dýchalo. Ale poté jsem se do toho dostal, stačil jsem rychlostně, za to jsem rád.
A hned jste se zapojil do akce při vstřeleném gólu Aleše Jergla. Jak akce probíhala vašima očima? Jeli jsme já, Jerglík (Aleš Jergl) a Kev (Kevin Klíma) vysoko napadat. A já získal puk, následně jsem nahrál Jerglíkovi, který dostal puk k brance. A když tohle uděláte, tak se můžou stát jedině dobré věci. Nakonec vstřelil gól. To bylo pro tým velmi důležité.
Asi pro vás byl comeback o to jednodušší, že jste naskočil ve svém obvyklém útoku s Alešem Jerglem a Kevinem Klímou, že? Rozhodně, pro mě to bylo perfektní, že jsem se mohl vrátit do sestavy a náročného zápasu se spoluhráči z útoku, které moc dobře znám, na ledě si rozumíme. Spolu hrajeme už dlouho, takže to bylo fajn.
Jak probíhal proces vašeho návratu zpátky do zápasového režimu? Byl jsem nakonec tuším tři měsíce mimo se zraněnou rukou. Pár týdnů jsem nemohl dělat vůbec nic, měl jsem ruku navíc zafixovanou. Po nějakém čase mě poté čekaly různé fyzioterapie, následně jsem ještě rehabilitoval. Musel jsem taky ještě zpátky nabrat stabilitu v lokti a svaly na rukou. Bylo to poměrně těžké zranění, ale jsem rád, že to dobře dopadlo a jsem zpátky. Hodně času jsem strávil v posilovně, poté i na ledě s kondičním trenérem, na ledě se mi věnoval i trenér na power skating. Chtěl bych jim moc poděkovat za to, jak se mi věnovali.
S rukou už je všechno v pořádku? Už je to celkem v pořádku. Občas mě ruka ještě pobolívá, ale to je normální. Myslím a doufám, že to v nejbližší době přejde a bude vše OK.
V Zugu vás podpořila i početná výprava fanoušků. Jak jste vnímali jejich podporu? Byli jsme moc šťastní, když jsme viděli tolik fanoušků z Hradce. Jako vždy byli skvělí. Chtěli bychom jim moc poděkovat, že vážili cestu do Zugu, aby nás podpořili. Opravdu moc děkujeme.