Ohlasy k zápasu
út 21.12.2021 | Jan Brůna

Našli jsme si identitu, těší Radka Smoleňáka. Proč přeje Kladnu?

Radek Smoleňák se na demolici Rytířů podílel jednou asistencí a po utkání se mohl radovat z přerušení třízápasové série proher. Kapitán Hradce však nastoupil proti „svému“ Kladnu a podle vlastních slov mu bylo Středočechů zároveň líto. Po posledním mači před Vánoci se rozpovídal o dosavadním průběhu sezóny nebo o tom, jak se cítí po letním doléčení zranění.

Radku, Rytíře jste porazili vysokým rozdílem. Jak jste utkání viděl?
Když hrajeme se soupeři zespodu tabulky, o to jsou zápasy těžší. Oba duely, které jsme hráli s Kladnem, nebyly jednoduché. Věděli jsme, že do toho musíme dobře vstoupit, a podařilo se nám dát rychlé góly, takže to nám určitě pomohlo. Každý tým má taková utkání, že to tam někdy napadá. Nám se to stalo se Spartou, tentokrát to nevyšlo Kladnu.

Jistě je pro vás cenné, že jste dokázali zvítězit po třech porážkách za sebou…
Člověk musí chtít vyhrávat pořád. Někdy to jde, někdy ne. Teď jsme měli sérii, kdy se nám úplně nedařilo ani herně, ani výsledkově. Museli jsme do toho trošku šlápnout a tahle výhra je fajn. Ale teď musíme vyhrát zase třeba tři čtyři pět zápasů v řadě, abychom se uklidnili. Ne že budeme střídat prohry a výhry. To by se nám po Novém roce mohlo vymstít.

Nebylo vám Rytířů trochu líto? Přeci jen jste na Kladně strávil mládežnická léta…
Bylo. Jsem samozřejmě rád, že jsme měli dobrý start a vyhráli jsme. Ale jsem Kladeňák, Kladnu držím palce a doufám, že budou bodovat a ukopou to. Vždy je sleduji, jsem hodně v kontaktu s Plekym (Tomášem Plekancem). Moc jim přeji, aby udrželi extraligu. Mají dobré mužstvo i trenéry na to, aby se zvedli.

„Doufám, že to takhle půjde dál a budu mít radost i po sezóně.“

#70 Radek Smoleňák (o dobrém postavení v tabulce)

Během duelu došlo k tvrdému zákroku Bohumila Janka na Ondřeje Machalu. Jak jste to viděl ze svého pohledu?
Nevím, jestli jsem to viděl dobře, ale Machy je rychlý, utíkal dopředu a úplně se nedíval. Když člověk hraje proti klukům, kteří hrají do těla, tak se většinou podívá, kdo proti vám stojí. Já se třeba koukám, on se asi nepodíval. Nemyslím si, že Bobby nějak vyskočil, prostě se proti němu postavil a má přes 100 kilo masa… Rozhodčí to posoudil, jak to posoudil, takže s tím nemám extra problém. Spíš by si měl každý dávat bacha. Ale hlavně, aby byl v pohodě a mohl brzy hrát. Hokej je pořád jen hra a ne středobod celého vesmíru. Tyhle zranění člověk nechce vidět.

Vy sám jste šel ven za faul na Tomáše Plekance. Řekli jste si něco?
Ne, on mě před tím osekal asi šestnáctkrát, takže jsem mu jednu vrátil. A šel jsem hned ven. Loupnul jsem mu ji, dobře mu tak (směje se).

V tabulce jste druzí, šest bodů za vedoucím Třincem. Jak zatím hodnotíte sezónu?
Mám radost, že nám to klape a jako tým jsme tam, kde jsme. Hokej si užívám a vím, že máme nějakou vnitřní sílu. Pro mě je ohromně důležité, že jsme si našli identitu, jak máme hrát a jak bychom chtěli působit. Víme, jakým způsobem můžeme vyhrát nebo co dělat, abychom prohráli (směje se). To už jsme si taky dokázali.

A z osobního hlediska?
Samozřejmě bych mohl hrát lépe, ale to asi vždy. Ale i po létu, které pro mě bylo po zdravotní stránce divné, si myslím, že je to fajn. Doufám, že to takhle půjde dál a budu mít radost i po sezóně.