Prostě hrát a bavit se. Lotyš Valdis Dommers o juniorce i Hradci

Když vyrazíte na zápasy juniorky, rychle objevíte číslo 22. To je totiž nová lotyšská akvizice nejstaršího akademického celku. Její jméno?

Valdis Dommers.

S hokejem začal ve čtyřech letech, a to díky tátovi, bývalému hokejistovi. Hokeji si brzy zamiloval a navíc právě v tatínkovi měl skvělého trenéra.

Nyní však bojuje v Česku. A mezi menšími hradeckými juniory v útoku trochu vyčnívá. Měří 185 centimetrů a umí i pořádně přitvrdit. Občas to možná i přežene, ale i tak patří mezi ty produktivnější juniory zpod Bílé věže.

„Baví mě hrát občas tvrdě, myslím, že to je potřeba. Ale jsem týmový hráč, rád pomáhám spoluhráčům se zlepšovat jak na ledě, tak i mimo něj. Taky udělám všechno proto, abychom vyhrávali. Tak by to měl mít podle mě každý hráč, v každém týmu je někdo takový třeba. Mým cílem je se zlepšovat každým dnem, snažím se naslouchat trenérům, protože vím, že to myslí dobře,“ vysvětluje mládežnický reprezentant Lotyšska.

V létě naháněl na světovém šampionátu v dresu rodné země budoucí hvězdy NHL v čele s americkým útočníkem a čtyřkou draftu Willem Smithem. Lotyši si zahráli čtvrtfinále MS, dál se nedostali, i tak se ale během reprezentačních zápasů zrodila myšlenka přesunu Valdise Dommerse do České republiky.

„Bavili jsme se s agentem a ten mi říkal, že zná velmi dobře našeho trenéra Martina Vágnera, který se následně přijel podívat i na náš reprezentační zápas. Po něm jsme měli pohovor. Přišel jsem na to, že v Hradci je velmi dobrá organizace, kde jsou kvalitní trenéři, a i kvalitní juniorský tým. A tak jsem se rozhodl hrát právě tady. Myslím si, že to je pro mě opravdu kvalitní příležitost,“ vysvětluje teprve sedmnáctiletý útočník juniorky.

A zatím se jemu samotném v královéhradecké metropoli líbí.

„Je to tady super!“ vyhrkne. „Kluci v kabině jsou fajn, trenéři taky. Organizace funguje. Moc se mi tady líbí! Hradec Králové je krásné město, takže se mi tady opravdu moc líbí. V kabině je spousta zábavy, myslím, že fungujeme velmi dobře jako tým,“ líčí bezprostředně velmi kvalitní angličtinou.

Tu zdokonaloval v Dánsku a Německu, kde v posledních letech působil. I v Česku je jeho primárním komunikačním kanálem.

„Trenér mluví anglicky velmi dobře a kluci v kabině jsou chytří, takže také zvládneme komunikovat. Angličtinu už dneska ovládá skoro každý, takže se domluvíme. Zpočátku to samozřejmě nebylo úplně lehké, protož jsme se neznali, ale postupem čase se to zlepšilo a stále zlepšuje,“ popisuje s úsměvem.

Přesto však svou mateřštinu v Hradci Králové využije. Protože tady má krajana a kamaráda Ralfse Freibergse.

Který aktuálně žije hokejem. Hradeckým hokejem. I díky zakončení všech školních povinností.

„Školu už mám za sebou, dokončil jsem ji on-line. V Lotyšsku jsem nějakou dobu nehrál, ale i tak jsem odmaturoval. Nyní mám tedy trochu pauzu, ale musím popřemýšlet nad budoucností, jestli vyrazím někam na univerzitu nebo tak. Ale ještě nic v plánu nemám. Žiju hokejem,“ říká sedmnáctiletý útočník z Lotyšska, který bydlí na hotelu vedle stadionu. A tak to má do kabiny zhruba třicet sekund.

Lotyšsko v posledních měsících hokejem žilo. A taky se naučilo porážet Čechy. Jako na MS juniorů v létě 2022 nebo taky na dospělém MS v květnu.

Právě oblékat reprezentační dres je pro Valdise Dommerse velkou poctou. Už v barvách Mountfieldu zabojuje o účast na vánočním MS do dvaceti let ve Švédsku.

„Rozhodně je to můj cíl, bylo by to super. Ale uvidíme, jak budu hrát. Máme také spoustu mladých kvalitních lotyšských hráčů, takže musím pořádně a tvrdě pracovat, poslouchat trenéry, zlepšovat se a věřit, že pozvánka přijde,“ říká uvědoměle. Šanci ale má, na posledních osmnáctkách nastupoval i v elitní útoku Lotyšska. V týmu s ním byl i třeba Toms Mots, který zamířil před nedávnem do Brna.

Zkrátka v Česku se Lotyšům líbí. A v Hradci Králové ještě možná o něco víc. Vždyť pod Bílou věží působili Andris Džerinš, Oskars Cibulskis, Maris Bičevskis nebo nyní Ralfs Freibergs.

„Myslím si, že český hokej a ten lotyšský jsou si velmi podobné. Hodně lotyšských kluků hraje podobně jako Češi. Rychle, chytře a týmově. Myslím si, že i proto hodně českých týmů bere Lotyše. Protože ví, co od nich může čekat,“ míní Valdis Dommers

I on ale má své cíle a sny.

„Prostě hrát a bavit se. A možná taky tento rok vyhrát titul. To by bylo fantastické,“ uzavírá.