Rozhovory
včera | Tomáš Rotter, Tereza Medková | Foto: Roman Turovský

Steve Moses: Jsem rád, že můžu hrát za opravdu kvalitní tým

Steve Moses neměl na adaptaci v novém působišti téměř žádný čas. Premiéra v hradeckém dresu přišla už den po oznámení přestupu, navíc bez jediného absolvovaného tréninku s týmem, jelikož dopolední rozbruslení bylo dobrovolné. Přesto v utkání v Plzni odehrál více než patnáct minut a pomohl Mountfieldu ke dvěma bodům po výhře v samostatných nájezdech, které sám zahájil. Jak hodnotí hektické poslední dny? A odkud se americký útočník zná s Petrem Koukalem?

Steve, máte za sebou první zápas v hradeckém dresu, jak jste se cítil?
Byl to dobrý zápas, je fajn získat dva body. Pro mě to byl dlouhý den, vlastně dlouhých pár dní, ale je dobré mít ten první zápas za sebou, poznat kluky, jít na led a odehrát nějaké utkání. Takže jo, je dobré být zpátky.

Podařilo se vám dohnat dvoubrankové manko, ubránit přesilovku v prodloužení, a nakonec zvítězit na samostatné nájezdy, které jste sám zahájil…
Jo, bylo to hodně emotivní. Hráli jsme proti dobrému týmu, který teď hraje opravdu dobře. Upřímně ani nevím, na jaké jsou pozici v tabulce, ale hrají tvrdě, hodně forčekují, jsou velcí, fyzičtí a rychlí. Už jen to, že jsme se dostali do pozice, kdy jsme mohli získat dva body, bylo dobré, ukázali jsme dobrý charakter. Nájezdy jsou samozřejmě vzrušující. Měl jsem pocit, že jsem měl dobrou šanci, udělal jsem dobrý blafák, ale gólman předvedl skvělý zákrok. To se stává.

Co říkáte na výkon brankáře Stanislava Škorvánka, který navíc v nájezdech z posledních jedenácti pokusů neinkasoval ani jednou?
Hlavně ke konci zápasu, a především v prodloužení, vytáhl několik obrovských zákroků. Když hrajete oslabení čtyři na tři nebo dokonce pět na tři, potřebujete, aby brankář vystoupil jako lídr – a to on přesně udělal. Patří mu velký respekt za to, že nám pomohl získat dva body.

Do Plzně navíc dorazila početná skupinka hradeckých fanoušků, kteří zaplnili svůj sektor. Užili jste si oslavy po utkání?
Určitě ano. Je skvělé to vidět. Vím, že to sem není úplně blízko, je to pár hodin cesty, a přesto tu byla slušná skupina fanoušků. Je moc příjemné cítit jejich podporu a věřím, že při prvním domácím zápase to bude ještě o něco silnější.

Teď už k vašemu přesunu, jak náročné byly poslední dny?
Bylo tam hodně věcí, o kterých není potřeba mluvit veřejně. Já byl nadšený z toho, že sem můžu přijít a začít znovu. Bylo to pár hodně nabitých dní, hlavně neděl, bez jediného tréninku s týmem rovnou do zápasu. Chvíli trvá, než člověk pozná spoluhráče a systém, ale v Plzni to byl dobrý první krok a jsem rád, že můžu hrát za opravdu kvalitní tým.

Cítil jste, že bylo potřeba něco změnit, protože sezona v Mladé Boleslavi nebyla ideální?
Ano, samozřejmě. Byly tam nějaké problémy, a pak přišlo zranění, které mě na nějakou dobu vyřadilo. Když jsem byl zraněný, tým přivedl nové hráče. To se ve sportu stává. Mám velký respekt k hráčům i trenérům v Boleslavi, jsou to dobří lidé a dobrá organizace. Přeju jim jen to nejlepší, ale někdy je pro obě strany lepší udělat změnu. Statistiky nebyly ideální, ale na ledě jsem se cítil dobře a silný. Teď se těším, až se dostanu zpátky do herní formy.

Měl jste možnost více variant, kam jít minimálně dohrát nynější ročník?
To si nechám spíš pro sebe. Mám rodinu a děti, takže zůstat v Česku je mnohem jednodušší. Není to daleko od Mladé Boleslavi, což je velké plus. Mám skvělý vztah s Petrem Koukalem, je to jeden z mých nejoblíbenějších spoluhráčů z dob KHL. Hrál jsem proti tomuto týmu hodně zápasů, včetně sedmizápasové série v play off, a vím, jak těžké je proti nim hrát. Vždycky se pohybují nahoře a dokáží uspět, takže i to bylo hodně lákavé.

Zůstat v Česku tedy byla priorita?
Ano, určitě. To bylo to, co jsem si přál. S rodinou je to jiné, než když jste bez dětí a můžete kdykoliv někam letět. Teď je fajn zůstat tady, odehrát zápasy a během pauzy si třeba vyřešit bydlení. Ale tohle ke sportu patří a často je změna to nejlepší řešení pro obě strany.

Zmínil jste Petra Koukala, se kterým jste strávil sezonu 2014/15 v jednom týmu – Jokeritu, sehrálo to velkou roli ve vašem rozhodování?
Ano, samozřejmě. Když se řeší změna, probíhá hodně rozhovorů. Můj vztah s Petrem měl určitě pozitivní vliv na to, že jsem sem chtěl přijít. Jsme v kontaktu už dlouho, i po tom, co jsme spolu hráli. Jako trenéra ho zatím neznám, ale jako člověka ano – a je skvělý. Takže ano, to sehrálo roli.

Přešel jste ze spodku tabulky do boje o top čtyřku. Je to pro vás ještě o to větší motivace?
Nemám nic špatného, co bych řekl o Boleslavi. Měl jsem tam dobrou zkušenost a přeju jim hodně štěstí. Situace se ale změnila. Teď je hlavní soustředit se na nový tým, rychle se adaptovat a pomoct hned, jak to půjde.

Styl hry Hradce je hodně o bruslení. Sedí vám to?
Myslím, že ano. Rád hraju rychle a vím, jak nepříjemné je hrát proti tomuto stylu. Funguje to. Kluci spolu hrají dlouho, vytvářejí obrovský tlak na soupeře a myslím, že to mému stylu bude sedět.