Rozhovory
po 12.3.2012 | Sanny Muharem

Dřeme se celou sezónu a pak konec, mrzelo Jakuba Čecha

Napínavá čtvrtfinálová série poznala vítěze až v sedmém zápase. Jihlava využila domácí prostředí, které hrálo bezesporu jednu z klíčových rolí. Hradec byl však blíže úspěchu na venkovním hřišti, než jeho soupeř. Mezi hlavní postavu patřil brankář Jakub Čech, jenž dlouhou dobu držel akcie svého mužstva nad vodou, a to i v posledním duelu na Vysočině.

Jakub Čech, brankář, který přišel do východočeské metropole v létě loňského roku. Začátek mu nevyšel podle představ, poté se ale naplno zabydlel a začal podávat velmi stabilní výkony, které mužstvo posilovaly hlavně po psychické stránce. Již před začátkem čtvrtfinále bylo jasné, že hlavní postavou bude brankář, čehož se Jakub Čech zhostil na výbornou.

Přesto to nestačilo na vítězství v dlouhé bitvě. Hradec padl v sedmém boji na ledě Dukly a z Vysočiny tak odjížděl se sklopenou hlavou. „Vždy je každá porážka hodně těžká, tahle ale zabolí ještě víc. Válčili jsme sedm zápasů a vyšlo to vniveč, je konec,“ marně hledal slova po prohrané bitvě královéhradecký brankář. „Více kousat jsme začali až v poslední části hry, do té doby jsme byli bezzubí,“ pokračoval Čech.

Celou sérii se Hradečtí potýkali se zbytečnou nedisciplinovaností, a to především na venkovním kluzišti. Když se k tomu přidá zranění klíčových hráčů, je to potom mnohdy na hře mužstva znát. „Jihlava hrála podobně jako my v minulém domácím zápase. Dukle vycházely přesilovky. Ze všech pozic střílela, hodně bruslila, zatímco my si jen nahrávali. Chyběl nám kontaktní gól, snížit by nám v té chvíli rozhodně pomohlo,“ vracel se k zápasu Jakub Čech.

Jakub Čech v akci...

Jakub Čech chytl v play-off obrovskou fazónu. V sedmi zápasech si připsal celkem 226 úspěšných zásahů. Není tedy pochyb o tom, že hradecký tým držel vysoko nad vodou. Ve venkovních zápasech se však často musel dívat na opačnou stranu hřiště, kde se jeho spoluhráči mnohdy trápili. Zejména v posledním duelu.

„Cítil jsem se dobře, moc dobře,“ popisoval své pocity. Krátce se odmlčel a pokračoval. „Člověk se dře celou sezónu právě kvůli těmto chvílím a pak skončíme,“ rozmrzele konstatoval. „Jsem zklamaný, odevzdali jsme všechno. Tahali jsme nohy stejně jako Jihlava.“ Avšak právě Jihlava byla tím odhodlanějším týmem, který si došel pro postup. „Štve mě, že jsme nedali alespoň jeden gól, takhle si to domácí bezproblémově pohlídali,“ smutnila brankářská jednička.

I Jihlava měla svého hrdinu. Byl jím Martin Filip, který na svůj věk hýřil pohybem na hřišti. V posledním zápase byl dokonce hlavním strůjcem vítězství, když dal první dvě branky. „Hrál výborně. Vždy dokázal zahrozit, pokaždé vymýšlel nějaké chytré přihrávky. Popřál jsem mu hodně štěstí,“ uznal kvality soupeře.

Jakub Čech má v Hradci Králové smlouvu ještě příští rok. I jeho týmový parťák Filip Luňák se již dal zdravotně do pořádku. Budoucnost je tedy zatím stále ve hvězdách. „Mám tady smlouvu ještě příští rok. Musíme si o tom promluvit s vedením, jelikož se uzdravil Filip Luňák a oba dva budeme chtít chytat,“ zmiňoval Čech. Na druhou stranu se mu však ve východočeském mužstvu líbilo. „V Hradci bych rád zůstal, tak uvidíme,“ konstatoval.

Pro brankáře královéhradeckého celku ale sezóna ještě dost možná nekončí. Má totiž vyřízené střídavé starty do extraligových Vítkovic. V ostravském mužstvu se navíc zranil Roman Málek a situace kolem brankářského postu je nejasná. „Mám střídavé starty do Vítkovic. Už včera mi volali (v pátek 9.3), zda bych nemohl přijet do Pardubic, musel jsem je ale odmítnout. Řekl jsem, že mě to mrzí, ale prioritní pro mne byl Hradec, bohužel se nám nepovedlo postoupit,“ neustále žehral nad neúspěchem Jakub Čech.