Aktuální zprávy z klubu
po 27.6.2005 | týdeník GÓL 22. 06. 2005

Hradec sází na odchovance (přesný přepis článku z týdeníku GÓL)

Lední hokej se v Hradci Králové hraje už od roku 1926, kdy místní nadšenci vstoupili do svazu jako bruslařský klub. V roce 1957 byl otevřen zimní stadion a tehdejší Spartak prohrává první utkání ještě pod otevřenou střechou s Litoměřicemi 6:9. Ale roku 1969 je stadion zastřešen a první utkání Spartak Hradec vybojoval nad Motorletem 4:2.

A v tomto stánku hokejisté, jejíž klubové barvy jsou červená, žlutá a bílá hrají dodnes. Hradec Králové si prošel druhou ligou, poté spadl do krajské soutěže, také hrál ČNHL.


První liga jim sedí
Rok 2002 znamenal pro hradecké po dlouhé intenzivní práci nového vedení opět návrat do 1. ligy, kde setrvávají dodnes. Východočeský klub do první ligy bezpochyby patří, ale před založením akciové společnosti roku 2000 neprožíval rozhodně veselé období, dokonce měl jednou nohou nakročeno do krajského přeboru, což by s největší pravděpodobností znamenalo konec hokeje v největším východočeském městě, na jak dlouho, to si tamní fandové nezkoušejí ani odhadovat. Vedení klubu si stanovilo postupné cíle s ty se snaží plnit. Nejdříve zachránilo druhou ligu, pak se v ní Hradec stabilizoval, aby o dva roky později postoupil do ligy první, kterou hraje Hradec dodnes a každým rokem v ní dojde o krůček dál. Nejprve se zachránil, v sezóně 2003/04 si zahrál play-off a loni skončili Energetici, jak se hradeckým hokejistům říká na třetím místě, hned za suverény z Českých Budějovic a Ústím nad Labem. Největší úspěch hradeckého hokeje už začíná být trochu zaprášený a pomalu upadá v zapomnění. Tím byla jedenáctá příčka v extralize v sezoně 1993-94, ale na druhou stranu se zastavil hokej ve východočeské metropoli několik centimetrů od obrovské propasti, kam po pádu z extraligy nezastavitelně směřoval a dnes už všichni v Hradci doufají, že jsou tyhle časy dávno pryč. „Byla to hrozně moc těžká práce, možná si řada lidí nedokáže představit kolik úsilí to stálo, ale když se dnes všichni podíváme zpět, tak víme, že to mělo cenu. Na této obnově se podílela a stále podílí většina lidi, kteří mají ke klubu hlubší vztah a mají Hradec hluboko v srdci a to je základ všeho. Není to jen Ačko, ale i mládež, která byla v podobném, doslova katastrofálním stavu“ říká muž, který převzal klub v dobách nejtěžších a dodnes stojí v jeho vedení, tedy generální manažer Energetiků Roman Višňák.

A ani minulý ročník nevybočil z cesty, kterou hradecký tým kráčí. Po základní části obsadil lichotivé třetí místo, které bylo dosud nejlepším umístěním za posledních možná dvacet let, když nepočítáme postup Hradce do extraligy. „Myslím, že uplynulá sezona se nám podařila nad očekávání. Po zdrcujícím čtvrtfinále jsme nepostoupili dál, ale i tyto zápasy ukázaly, že jsme měli slušně poskládané mužstvo,“ bilancuje východočeský manažer uplynulý ročník.

Doma sbírali hradečtí body v celku bez problémů. Na 26 zápasů připadlo 19 výher, tady by se hodilo určitě přísloví Můj dům, můj hrad. Oproti tomu získávání bodů na hřištích soupeřů bylo často alfou a omegou. 17 proher ze 26 zápasů mluví za své. „Diváci v Hradci měli o zápasy zájem, ke konci sezóny už chodilo kolem 3000 diváků a nakonec vše gradovalo posledním rozhodujícím zápasem v play-off s Chomutovem, kdy přišlo přes sedm tisíc diváků, to v Hradci nebylo od extraligy,“ doplňuje Roman Višňák.


Smolné čtvrtfinále
V samotné sezóně se hradečtí hokejisté umístili na výborném třetím místě hned za suverénními Českými Budějovicemi a Ústím nad Labem. Oba vedoucí celky měly na nejbližší pronásledovatele v tabulce vysoký bodový náskok, ale i tak se v Hradci Králové považoval výkon v loňské sezóně za maximální, ani ten nejvíce optimistický fanda by v toto umístění před sezónou nevěřil. „České Budějovice sestoupily z extraligy a udržely si v podstatě stejné složení a doplnily je hráči z NHL. Ústí nad Labem hraje na špici dlouhou dobu a jejich cíl je postup do extraligy, my jsme se umístili prakticky hned za těmito týmy, což je pro nás obrovský úspěch, ale zároveň víme, že nejtěžší je úspěchy zopakovat a to nebude určitě vůbec lehké, navíc první liga bude mít teď mnoho silných týmů, které budou bojovat o její samou špici, “ předvídá Višňák.

V play off narazil Hradec Králové na Chomutov, se kterým měl v základní části vyrovnanou bilanci. Přesto, že vedl na zápasy už 2:0, nakonec podlehl 2:3. V posledním utkání před rekordní návštěvou 7058 diváků, která byla zároveň úplně nejvyšší diváckou návštěvou v celém play-off první ligy včetně jejího finále, ukončil své účinkování ve vyřazovacích bojích, když zraněními a vyfaulováním zdecimovaný hradecký tým prohrál se zkušeným Chomutovem 3:5, celou sérii pak 2:3 na zápasy. V následujícím ročníku čeká hradecké velmi těžká práce, obhajovat takto vysoce postavenou laťku z minulé sezóny nebude ani náhodou procházka růžovým sadem. Energetikům odešel nejproduktivnější útočník Tomáš Martinec, s aktivní hráčskou kariérou skončil také zkušený obránce Pavel Táborský a Hradec už nepočítá do příštího ročníku ani s dalším obráncem Stanislavem Mečiarem. „Tomáš Martinec dostal extraligovou nabídku, dali jsme mu čas na rozmyšlenou a nakonec se rozhodl pro naší nejvyšší soutěž, což naprosto chápeme. Odvedl pro hradecký klub v minulé sezóně vynikající práci za kterou mu děkujeme a přejeme mu mnoho úspěchů v extralize a aby se mu tam dařilo pokud možno jako u nás,“ vyřkl hold zkušenému útočníkovi manažer Energetiků. „Snažili jsme se na Tomášův odchod zareagovat co možná nejrychleji, proto jsme angažovali útočníka Martina Koudelku z Ústí a obrovitého centra Miroslava Štolce ze Slovenského Popradu. Do obrany k nám přišel Petr Mocek, jenž u nás už hrál, ale loni byl ve Finsku, další posily očekáváme se zahájením přípravy na ledě,“ dodává Višňák.


Co slíbíme, plníme
Venku se hraje vždycky hůře a vyhrávat doma není také pokaždé pravidlem. Vše je odvislé od toho, aby se na hřištích soupeřů hrálo ze zajištěné obrany a snažit se vydržet co nejdéle bez vyloučení a obdržené branky, to je již několik desítek let známé pravidlo. Zápasy doma jsou pak základem k úspěchu v konečném účtování. S tím ruku v ruce souvisí podmínky, zázemí a pohoda hráčů. „Snažíme se nastavit jasný kredit. Hráči mají slušné podmínky a snažíme se plnit, co jsme slíbili. Což se odráží na chodu a image mužstva. Vše je odvislé od ekonomické situace, nesnažíme se dávat hráčům nesmyslně nadsazené podmínky, dáváme ty, které víme, že budeme moci splnit,“ dodává Roman Višňák.

Příští ročník bude hodně obtížný a to nejen pro hradecké. Týmy jako Ústí nad Labem, Mladá Boleslav, Jihlava disponují lepším kádrem a hlavně větším finančním zázemím. To by měla být mužstva, jenž chtějí bojovat o špici 1. ligy. „Našim cílem je vytvořit zdravé jádro týmu a opět postoupit do play off,“ přeje si manažer.

Hradecký tým do příští sezony o něco omladil. Šanci dostanou hráči, kteří na sobě chtějí pracovat a za to jim bude odměnou nakouknutí do profesionálního hokeje. „Podmínkou je, že nechají na ledě srdce a duši, věříme že to bude ve spojení se zkušenými staršími hráči fungovat,“ pokračoval Višňák.

Nastupující generace je v Hradci Králové doufají po dlouhodobé práci nasměrována lepší směrem. Junioři postoupili do extraligy, žáci do nejkvalitnějších republikových skupin. Ale toto vše je dlouholetá práce trenérů s mládeží, která ale není tolik na očích veřejnosti. A tak s hledáním lidí, kteří věnují svůj čas na výchovu nových, budoucích hokejistů je někdy problém a patří jim vždy veliké uznání. „Jsme rádi, že se nám podařilo angažovat další zkušené trenéry, což by mělo zkvalitnit trenérské složení. Touto cestou se chceme ubírat a posunout se zase o kousek dopředu. Všem moc za to děkuji,“ konstatuje Roman Višňák.

Hokej se v Hradci Králové za posledních pět let posunul výrazně dopředu. Výsledky v první lize jsou rok od roku lepší. Je znát zájem fanoušků. Průměrná návštěva činí přes dva tisíce fanoušků. Sponzorů neubývá, naopak podpora postupně roste. Je to signál stability a podpory činnosti. Také členská základna začínala na sedmnácti dětech a v průběhu posledních let se zvýšila až na padesát dětí. Hokej je sice u nás populární sport, ale je i spousty jiných možností jak využít volný čas. „Konkurence je velká. Jsou tu jiné sporty, umělecké kroužky a plno dalších aktivit. K tomu je hokej velmi nákladným koníčkem, a proto si velmi ceníme každého nového zájemce a chceme mu dát tu nejlepší výchovu, což je velmi důležité,“ ví své Roman Višňák.


Město pomáhá
Výrazným partnerem bývá domovské město, které se buď postaví zády nebo naopak pomůže a podá pomocnou ruku. V hradeckém hokejovém klubu, který je akciovou společností, má město majoritní podíl. Klub inkasuje dotace na ledové plochy, loni obdržel motivační dotace plus peníze na mládež. Jsme rádi, že spolupráce funguje a byli bychom rádi, kdyby vydržela, v posledních letech se posunula výrazně dopředu,“ dodává optimisticky Roman Višňák.

Klubový rozpočet se pohybuje okolo 25 miliónů. Sedmnáct z nich jde na A - mužstvo a zbytek na mládež včetně financování ledových ploch. Oproti roku 2002 se rozpočet klubu navýšil o třetinu. Není se čemu divit dražší je energie, voda a hlavně postup do první ligy stojí více peněz. Rozpočet také z části ovlivňují ceny permanentek a vstupného. „To je otázka pro představenstvo, budeme se snažit, aby se výrazným způsobem ceny nezvyšovaly,“ říká Roman Višňák.

Hradec Králové je vzdálen od mistrovských Pardubic pouhých pětadvacet kilometrů. Před více než deseti lety, kdy hrál Hradec stejně jako Pardubice extraligu, to byly dvě nejbližší města u nás s nejvyšší soutěží. Mezi oběma kluby existuje nyní výrazná spolupráce. Hradec se snaží přebírat zkušenosti v oblasti managementu a aplikovat je do svých podmínek. „Nejsme na takové úrovni, ale chceme je použít v náš prospěch do dalšího vývoje. Máme tu výhodu, že se můžeme učit od těch nejlepších,“ uvádí věc na pravou míru Roman Višňák. Spolupráce probíhá i ve vzájemné výměně hráčů. Loni do Pardubic odešli Cetkovský, Suchý a Roubík. Sice se do zápasů všichni nedostali, ale byli součástí mistrovského týmu, a to se počítá.

Hradec spoléhá ale především na své kmenové hráče. Z osmdesáti procent hrají první ligu právě oni. A že mají na co navazovat, dokazuje celá plejáda hráčů, kteří začínali s hokejem právě na východě Čech nebo byli s tímto regionem sportovně spjati. Ze starší generace to jsou například brankáři - Ladislav Blažek, Zbyněk Melounek, útočníci František Bulíček, Jaroslav Janeček, Václav Čergeť, Jiří Dolana, Miroslav Řehák, Břetislav Kopřiva, obránce Ladislav Fejgl. Z mladší pak Jan Hrdina, Martin Hosták, Josef Marha a určitě plno dalších. „Byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo vychovat co nejvíce takových hráčů, kterými se rádi pochlubíme,“ přeje si Višňák.

Stadion pro domácí hokejisty byl postaven téměř před padesáti lety. Ale i přesto je vhodně řešen a z každého místa v hledišti je vidět na ledovou plochu. Kapacita 7700 diváků je dostatečná, ale hokejový stánek by snesl nový kabát. „Je potřeba opravit chlazení a podhledy. Jsme rádi, že se město v tomto angažuje. V blízké budoucnosti čekáme zvýšení komfortu pro fanoušky. Jako je restaurace a sociální zařízení,“ doufá manažer.

Letní přípravu zahájili hradečtí koncem dubna a skončí koncem června. Před týdnem se vrátili z Orlických hor, kde se věnovali přípravě na suchu. Za pár dní nastane toužebně očekávaná dovolená a po měsíci dvoufázový a třífázový dril na první ligu.