3 zápasy = 3 výhry. Je to šance k nezaplacení, hlásí Daniel Dvořák
Takový vstup do seniorského hokeje se vidí málokdy. Osmnáctiletý odchovanec hradeckého hokeje Daniel Dvořák odchytal letos 7 duelů za juniorku a čekal na příležitost naskočit mezi muži. Ta přišla z Litoměřic velice brzy a vytáhlý gólman se jí zhostil skvěle. Pomohl Stadionu zdolat ve dvojzápase v té době první Přerov 4:1 a 4:3. Aby toho nebylo málo, vychytal výhru proti dalšímu lídrovi Chance Ligy – na ledě Českých Budějovic nepustil ani jeden nájezd a Středočeši mohli slavit dvoubodové vítězství 5:4.
Na začátku října jste nastoupil ke třem zápasům za Litoměřice a připsal si tři výhry proti prvním týmům. To se poslouchá docela hezky, že? Ano, je to skvělý pocit takhle vletěl do mužského hokeje. Měl jsem tam ale zároveň hodně štěstí a vyšlo mi to. Musím pokračovat dál v těchto výkonech i proti stejně silným soupeřům, jako máme v Litoměřicích. Nejen proti top týmům soutěže.
Odchytal jste dva zápasy proti Přerovu a jeden v Českých Budějovicích. Dá se říct, který byl nejtěžší? Asi ten poslední proti Motoru. Hrálo se venku a ještě v Budějovicích, kde jsou fanoušci nepříjemní. Hlavně hlava byla nastavená jinak – že to jsou České Budějovice, které chtějí postoupit do extraligy.
Cítíte kolem sebe najednou větší zájem? Je znát, že jste vstoupil do seniorského hokeje i z tohoto pohledu? Je to trošku jiný, zájem je větší. Ale zas tak to neberu. První zápasy jsou vždycky událost, lidi se zajímají. Ale ono to opět opadne (směje se).
Sebevědomí trochu narostlo. Ale nesmí se to přehánět
Pro gólmana je bezpochyby důležité sebevědomí, je po těchto výhrách o něco větší? Asi ano, sebevědomí trochu narostlo. Ale nesmí se to přehánět.
V Budějovicích jste prohrávali 2:4, nakonec utkání dotáhli do nájezdů, kde jste ani jednou neinkasoval. Jdou vám penalty obecně nebo se to „jen“ sešlo? Nájezdy mi většinou šly, ale tuhle sezónu to nebylo jako ty předchozí. Bavili jsme se před nimi s trenérem a říkal mi, abych měl hlavně ruce vepředu. To jsem se snažil plnit a oni to do mě trefovali. Byla tam jedna spojnice, takže bylo i potřebné štěstí.
Nájezd jel mimo jiné Jirka Šimánek, který vám dal gól ze hry. Bylo to pro vás pikantnější? Ještě vloni jste se potkávali v Hradci... Bylo to zajímavý, on byl zrovna ten, který trefil tu spojnici. Takže mi proti němu pomohlo štěstíčko (usmívá se). Ale po zápase jsme se spolu zasmáli. Byl super zážitek se potkat v první lize s někým, koho znám. Po zápase mě viděl, tak se na mě smál a snažil se být hodný (směje se).
Sezónu jste ale zahájil v juniorce. V čem byste viděl hlavní rozdíl mezi mládežnickým a seniorským hokejem? Starší hráči úplně jinak hokejově myslí. Líp si najíždí, líp se hledají. Jsou hodně nepříjemní v tom, že se v pásmu rychle ztratí a špatně se hledají. Často si najíždí do volných míst, člověk musí mnohem víc předvídat. V tom je asi největší rozdíl. A pak v atmosféře. Ta byla super! I když v Litoměřicích nepřišlo pět tisíc jako v Budějovicích, tak byla atmosféra úžasná, lidi fandili skvěle. Nejsem na to moc zvyklý, takže jsem za to moc rád.
Je příjemné, když člověk v týmu nějaké kluky zná
Pomohlo vám při příchodu do Litoměřic to, že jste v kabině potkal známé tváře nejen z Hradce? V kádru Stadionu působí třeba Michael Gaspar, Jaroslav Dvořák, Filip Jirásek… Asi trošku jo, znám se s hodně klukama už třeba z repre akcí, je tam totiž pár hráčů ročníku 2000 nebo 1999, ty znám z lig. Nešel jsem úplně do neznámého prostředí a proto to tak hrozné nebylo. Každopádně je příjemné, když člověk v týmu nějaké kluky zná.
Jaké jsou vaše plány na nejbližší dny? Už o nich máte jasno? Do konce týdne zůstávám v Litoměřicích. Ještě to není jisté, ale v sobotu bych měl chytat proti Prostějovu. A pak se uvidí co a jak dál.
Gólmani musí neustále bojovat o své místo, vy jste se na začátku ročníku ukázal v dobrém světle. Povzbudí to k další práci? Je to tak. Tomáš Král se zranil, tak jsem dostal příležitost. A tahle šance je pro mě k nezaplacení, já na ni čekal, jestli vůbec přijde. Přišla a jsem rád, že to bylo takhle na začátku sezóny a můžu se tady prát o místo. Musím ale makat dál.