Nikdy jsem si nepředstavoval, že bych mohl v Hradci zakončit kariéru, říká Josef Marha
Už od začátku hokejového ročníku 2013/14 chtěli trenéři hradeckého celku doplnit svůj kádr o zkušeného centra. Jakmile se po konci angažmá v Pardubicích uvolnil Josef Marha, okamžitě po něm klub sáhl. A není divu. Vždyť jde o dalšího hradeckého odchovance, který má velké zkušenosti i se zámořskou NHL a v posledních dvanácti sezónách dovedl švýcarský Davos k pěti titulům!
K týmu jste se připojil teprve v sobotu ráno. Jak přesun do Hradce Králové vlastně vznikl?
K situaci v Pardubicích bych se už nechtěl vracet, ony to rozvedly a myslím, že to už stačilo. Jsem zkrátka v Hradci, což je pro mě nová výzva! Podepsal jsem smlouvu do konce této sezóny.
Pod Bílou věží jste začínal s hokejem, jaké jsou vzpomínky a co od nového angažmá čekat?
Vyrůstal jsem tady, žil jsem tady defacto celý život, už od sedmdesátého roku. Na zimáku se změnilo dost, můj synovec zde hrával, jezdil jsem se občas v létě. Táta tady dělá na vrátnici, kluk hraje, takže jsme tu celá rodina.
V domácí soutěži jste toho moc neodehrál. Jaký pro vás byl návrat do české extraligy po neuvěřitelných 18 letech?
Je to trochu jiné. Když to srovnám například se Švýcarskem, tam se hraje hokej nahoru – dolů, hodně se bruslí. U nás je to vše postavené na taktice.
Mountfield HK zatím produkuje spíše defenzivní styl hry, myslíte, že vám bude dlouhodobě sedět?
Mančaft šlape, musím se tomu přizpůsobit. Hraje se tu obranný styl hry, to by mi mělo vyhovovat, já jsem takový defenzivní centr.
Člověk rád vzpomíná na dětství
Jaký bude váš úkol na ledě?
Snažím se hodně tvořit hru, ale toto je otázka spíše na trénery, kteří určují taktiku. Musím se zvednout hlavně psychicky, pomohl by mi nějaký gól. Člověk na sobě musí pracovat a ono to přijde.
Hradečtí fanoušci v letošní sezóně zatím perfektně mužstvo podporují. Váš příchod přivítali stejně tak, jako nedávno Jaroslava Kudrnu…
Já si pamatuji, že když jsem byl mladý, na extraligový zápas jsem se dostal snad jenom jednou, těžko se tam dostávalo. Člověk rád vzpomíná na dětství, i město je krásné a vzpomínám na to, kde všude jsem vyrůstal a co dělal. Nikdy jsem si nepředstavoval, že bych mohl v Hradci zakončit kariéru.
Obyvatelé zde čekali na nejvyšší českou soutěž dlouhých dvacet let…
Pro město je to suprová věc, potřebovalo to. Fanoušci jsou hnací motor týmu, je tu hokej a pro mě je zajímavý. Byl jsem osmnáct let v zahraničí, teď se vracím, asi to tak mělo být. Věřím, že si angažmá budu užívat, ale je potřeba do toho dát tvrdou práci!