Budu to mít drahé, usmívá se po premiéře mezi muži Petr Poppel
Marodka Mountfieldu se před koncem základní části Tipsport extraligy nepříjemně naplňuje, trenéři se tak před úterním zápasem v Brně rozhodli na soupisku připsat osmnáctiletého Petra Poppela, který letos patří k tahounům hradecké juniorky. Po přesvědčivém výkonu a páté venkovní výhře v řadě měl nadějný forvard důvod po zápase rozdávat rozhovory s úsměvem na rtech.
Petře, nastoupil jste ke svému premiérovému zápasu za A-tým, jaké jsou bezprostřední emoce po zápase?
Je to opravdu skvělý pocit, za tu šanci jsem moc rád. Určitě na sobě budu makat dál, abych dostal i další šanci. Nastoupit za áčko je neskutečné. Určitě na to nikdy nezapomenu, akorát to pro mě bude asi trošku drahé (směje se).
Debutovat zrovna proti Brnu, to asi váš zážitek ještě umocňuje, že?
Brno je silný tým, teď bojují v tabulce o šestku. Navíc tu jsou výborní fanoušci, takže já jsem se na zápas sem moc těšil.
Kdy jste se dozvěděl, že budete hrát?
Dozvěděl jsem se to v úterý ve škole. Kolem půl jedenácté mi psali z klubu, že se mám omluvit ve škole a dojet na zimák.
„Když jsem vjel na led, nervozita ze mě spadla a bylo to v klidu.“
Cítil jste před svým premiérovým startem nervozitu?
Nejvíc nervózní jsem byl ještě ve škole, když jsem se dozvěděl, že nastoupím. Jak se ale blížil zápas, tak už se to uklidnilo. Na začátku zápasu jsem byl ještě trošku nervózní, ale když jsem vjel na led, tak to ze mě spadlo a bylo to v klidu.
Zápas skončil celkem jednoznačným výsledkem, bylo to tak jednoznačné i na ledě?
Začátek zápasu byl vyrovnaný, ale pak jsme dali rychlé dva góly, čímž se naše hra uklidnila. Zbytek utkání jsme už kontrolovali. Brno si sice vytvořilo pár šancí, ale výborně nás podržel Brandon (Maxwell) a na konci jsme přidali třetí gól v oslabení za odměnu.
Po dvou třetinách jste vedli 2:0, jaké byly pokyny trenérů před závěrečnou periodou?
Hrát dobře do obrany, napadat a hlavně nepouštět soupeře do větších šancí.
Tradičně jste měli silný začátek, dá se tento herní styl srovnat s juniorkou, kde letos nastupujete?
Trenéři z áčka tenhle styl chtějí i po trenérech v juniorce. Tam taky hrajeme podobně, hodně aktivně napadáme. Ale v áčku si na tom trenéři dávají ještě víc záležet a je to víc propracovanější. Rychlost mi připadala stejná, ale velké rozdíly byly hlavně po té silové stránce.
Ve druhé třetině jste měl blízko ke gólu, co chybělo?
Chyběly milimetry, přikopl jsem si puk bruslí, ale pak už jsem nestihl natočit hokejku směrem do brány.
V průběhu ze hry odstoupili Petr Koukal a Michal Dragoun, jak složité bylo přizpůsobit se neustálým změnám v sestavě?
Trenéři si to skvěle pohlídali a nebylo to zas tak těžké. Přesně nám říkali, kdo půjde zrovna na led, dostávali jsme stručné instrukce, takže v tom vůbec nebyl zmatek.
„Byl to úžasný pocit. Oba dva toho hodně dokázali a mají toho spoustu za sebou.“
Vy sám jste nastupoval vedle zkušených borců Romana Kukumberga a Michala Dragouna, jak se vám s nimi hrálo?
Byl to úžasný pocit. Oba dva toho hodně dokázali a mají toho spoustu za sebou. Pomáhali mi, snažili se mi radit. Hlavně mi říkali, ať se ničeho nebojím a hraju v klidu.
Jak vás přijal zbytek týmu v kabině?
Nějaké srandičky tam samozřejmě proběhly, ale kluci v kabině mi spíš pomáhali. Říkali mi, jak mám v situacích na ledě hrát a co mám dělat.
Co pro vás první start za muže znamenal do budoucna?
Je to pro mě velká motivace a určitě bych ještě někdy chtěl za áčko nastoupit.