Uvidíme, v jaké síni slávy skončí pohár za vyhraný turnaj, směje se Rastislav Dej

Máte za sebou premiérový ročník Mountfield Cupu v Hradci Králové, který jste nakonec vyhráli. Předpokládám, že jste si ho tedy museli užít...
Jsme rádi, že už je po turnaji (směje se). Bylo to náročné a jsme šťastní, že poslední zápas jsme zvládli a turnaj vyhráli před našimi diváky, kteří jsou vždycky skvělí. Takže super, super! Jdeme dál. Je za námi jeden turnaj, který byl kvalitně obsazený, to je dobré a můžeme se od toho odrazit. Určitě to ale nebyly ideální výkony a je na čem pracovat. Nemůžeme si myslet, že jsme porazili ruské týmy, Pardubice a teď to půjde samo. Jsme za to ale samozřejmě rádi a velmi si toho vážíme.

Odehráli jste tři zápasy ve třech dnech. Jak jste na tom byli ke konci se silami?
Podle mého to z naší strany bylo dobré, ale jak říkám, je třeba pracovat dál. Myslím, že celý turnaj, ať už duel s Ufou nebo Omskem, se hrál v docela vysokém tempu na to, že to byly jen přípravné zápasy. Je to jen dobře. V neděli to mělo úplně největší náboj, protože přece jen je to derby a člověk si nedovolí vypustit nějaké střídání, zvlášť když byla takhle plná hala.

Překvapilo vás, v jakém tempu se hrála vaše utkání?
Jsem velmi překvapený z toho, jaké bylo tempo. Chtěli jsme ale hrát naplno, čím dříve si na to zvykneme tím lépe, protože extraliga se takhle hraje – dohrávají se souboje, je to vyhrocené a chodí hodně lidí. Takže to, že jsme si vyzkoušeli zápas jako v mistrovské sezóně, jen kvitujeme. Myslel jsem si, že na Mountfield Cup přijde v Hradci hodně lidí. Jsem rád, že jsme ho tento rok mohli už odehrát doma.

Doufám, že za rok bude další a stejně úspěšný turnaj

Zápas s Pardubicemi jste vyhráli rozdílem čtyř branek. Takové skóre ale průběhu utkání moc neodpovídá, souhlasíte?
Celou dobu to bylo vyrovnané, občas tam byly i chyby, v některých pasážích nám Pardubice ujely do brejků, nedokázali jsme je zachytit. Ke konci už jsme možná my měli víc sil, i psychických, protože jsme nemuseli hrát na vítězství, remízou jsme mohli vyhrát turnaj. Jsme rádi, že jsme dali na 3:2, tam se to zlomilo. Pardubice se do nás tlačily a na konci z toho vznikly chyby, čehož jsme využili. Za to můžeme být jen rádi. 6:2 vypadá super, ale vůbec to nebylo tak jednoduché. Zápas mohl klidně skončit remízou, šťastnější mohly být i Pardubice. Jsem rád, že jsme to ustáli, trpělivě si počkali na gól a byli šťastnější.

Vypadá to, že nový trenér Václav Sýkora našel ideální složení první útočné formace. Jaroslav Bednář si s Rudolfem Červeným a Andrisem Džerinšem evidentně na ledě rozumí.
Je to super, že si chlapci takto sedli. Jsou to první zápasy, a je vidno, že si na ledě rozumí a jde jim to i v přesilovkách. Jsem rád, že to tam padlo i Richardovi (Jarůškovi). Je potřeba, abychom hráli takto kompaktně. Buďme rádi, že to první řadě takhle jde a doufejme, že to tak bude i nadále.

Jaroslav Bednář s Rudolfem Červeným si tedy asi budou muset oprášit do sezóny angličtinu, že?
Oba mluví anglicky dobře, takže si asi všichni měli co říct. Proto si možná tak rozumí na ledě, když jsou schopni se i bavit (směje se).

Jak se vám líbil celý turnaj ve srovnání s předchozími roky, kdy jej pořádal slovenský Martin?
Na Mountfield Cupu jsme předchozí dva roky byli na Slovensku, letos to byl první ročník v Hradci a byl asi nejlepší. Ruské týmy hrají samy o sobě špičku v KHL. Celkově bych to zhodnotil pozitivně, ať už to bylo tempo nebo divácká kulisa. Doufám, že za rok se tu uvidíme znova, turnaj přiláká lidi a bude to stejně úspěšné.

Horko v hale? Alespoň jsme shodili poslední tuky

Co jste si pomysleli, když jste se dozvěděli, že do Hradce přijede Ufa a Omsk?
Určitě je to trochu jiné, než kdybychom měli hrát s Martinem a Piešťany, jako to bylo vloni. Ne, že bych je chtěl shazovat, ale je dobré se v přípravě zase poměřit s jinými soupeři, a ještě když se nám podařilo vyhrát. Vidíme, že rozdíly tam až tak vysoké nejsou, ale je to jen příprava a bůhví, v jaké sestavě ruské týmy nastupovaly, možná jim chyběly jedna dvě řady. Je to dobré, když se takto poměří mezinárodní hokej, můžeme se aspoň podívat, jak jsou na tom hráči technicky, bruslařsky a tak. Ale myslím si, že jsme v ničem nezaostávali. Samozřejmě, když jsme vyhráli, tak jsme asi nezaostávali (směje se).

Nepřijde vám, že výsledkově zůstaly ruské celky trochu za očekáváním?
Říkali jsme si, abychom je nenaštvali, a doufali, že nebudou hrát na plno (směje se). Je to příprava, jak už jsem říkal, možná nebyly tak koncentrované. Nemyslím si, že by zápasy odflákly, celkem dobře jsme zahráli. Do nějakých detailů bych ale nezacházel, je to pořád jen příprava. Ony jsou navíc na cestách celý měsíc, jezdí z města do města, do toho posilovna, trénink. Člověk nevidí, jaký mají program, možná už byly trochu unavené. Buďme prostě rádi za to, jak to dopadlo.

Při všech zápasech bylo s ohledem na počasí venku v hale velké horko. Jak jste se vypořádali s tímhle faktorem?
Bylo strašné horko, zvlášť když dorazili lidi, ale aspoň jsme shodili poslední tuky (usmívá se). V tomhle teple to vždycky tak je, s tím se musí počítat. Všichni ale měli stejné podmínky jako my.

Proběhnou teď nějaké větší oslavy?
No jasně! Jdeme pro rolbu, vezmeme pohár a pojedeme na náměstí, oslavit to tam (směje se). Ne, jen proběhla klasicky fotka na ledě. Na stadiónu nebo v kabině si vystavíme pohár. Uvidíme, v jaké síni slávy skončí (usmívá se).