Už vím, jaké to je dostat na žebra, směje se Richard Nedomlel
Hradec ovládl i páté utkání nového ročníku a stále letos nenašel přemožitele. V Olomouci měl znovu parádní start a po čtvrt hodině už vedl o tři branky. Jedním ze základních kamenů úspěchu byl i brousek Richard Nedomlel, který k tvrdosti přidal i dva kanadské body za gól a asistenci. Právem tak byl vyhlášen hvězdou zápasu a svou čtvrtou kariérní extraligovou trefu dal z hodně netypické pozice.
Richarde, zápas proti Olomouci vám vyhrál skvělý začátek, už po první třetině bylo prakticky rozhodnuto. V hokeji není nikdy rozhodnuto. Do zápasu jsme vstoupili velice dobře, dali jsme tři rychlé góly a pak už jsme si to spíš hlídali. Chyby tam budou vždycky, musíme se z nich hlavně poučit. Ale měli jsme dobrý start a pak už jsme to udrželi.
Soupeře jste v první periodě přestříleli 14:1, bylo vaším záměrem na Hanáky takhle vletět? Řekli jsme si, že budeme všechno házet na bránu, jezdit před bránu a věřili jsme, že tam něco spadne. A spadlo.
Podle stavu se zdá, že utkání bylo o dost jednodušší než minule proti Liberci. Žádný zápas není jednoduchý. Stačí jedna chyba a všechno se to může otočit. Šli jsme do toho s pokorou a snažili se hrát celý zápas, jako by to bylo 0:0. Šli jsme si za svým a vyšlo to.
Ale dýchá se vám lépe, když máte po čtvrthodině třígólový náskok, ne? Snažíme se hrát naplno celých 60 minut, ale je jednodušší, když máte náskok. Hraje se pak lépe a nemusíme dotahovat.
„Musíme hrát každý zápas, jako by měl být poslední.“
Pět zápasů, pět výher, to je opravdu snový start do nové sezóny, že? Musíme hrát pořád s pokorou, protože sezóna bude dlouhá, jako každý rok. Teď navíc nevíme, co bude a nebude, takže do každého zápasu musíme jít tak, jako by měl být poslední. Uvidíme, co se stane dál.
Jak složitá je pro hráče momentální nejistá situace a změny v harmonogramu zápasů? Je to trochu složitější, nikdy nevíme, proti komu daný den nastoupíme. Dokud to půjde a budeme zdraví, budeme se snažit toho odehrát co nejvíc a pak se uvidí.
Máte jako hráč raději zápasy, kdy se hraje na krev do poslední sekundy, nebo spíš hrajete od začátku v poklidu, jako tentokrát? Já mám rád všechny zápasy stejně. Navíc, v hokeji není rozhodnuto nikdy, vždycky se může něco stát a celé se to otočí. Navíc lidi v Olomouci udělali skvělou atmosféru i za toho stavu i na to, kolik jich tady bylo. V dnešním hokeji nejde polevit, ani jednou. Musíte hrát celých 60 minut.
Marek Mazanec si po zápase s Libercem stěžoval, že na něj jezdili hráči často do úniků. Proti Olomouci se to skoro nestalo, zlepšili jste o tolik obrannou hru nebo byl Liberec zkrátka lepší soupeř? Proti Liberci jsme udělali pár chyb. Koukli jsme pak na video a poučili se z nich. V Olomouci jsme se pak snažili, aby se to neopakovalo a víceméně se to povedlo.
Ani jednou jste nebyli vyloučení, i to asi svědčilo o tom, že jste měli lepší pohyb a měli jste zápas pod kontrolou. Mockrát jsem nezažil, abychom nebyli ani jednou vyloučení. Hráli jsme disciplinovaně, přesně tak, jak jsme měli. Nějaké chyby se stanou vždycky, ale Mazi to naštěstí zavřel.
„Štrejchlo mě to do citlivých míst, ale na to se nikdo ptát nebude.“
Váš gól padl z přesilovky v té variantě, kdy chodíte clonit brankáři. Využívali vás takto trenéři i jinde než v Hradci? Jinde vůbec, v Kanadě jsem hrával přesilovky nahoře na modré. Tady v Hradci jsme to zkusili, tentokrát mě to trefilo a spadlo to tam. Štrejchlo mě to do citlivých míst a odrazilo se to do brány. Na to už se ale nikdo ptát nebude.
Obyčejně spíš sám čistíte prostor před brankou, je tato opačná role hodně odlišná? Aspoň už vím, jak to bolí dostat hrazdu na žebra (směje se).
Na střídačce často spoluhráče hecujete a snažíte se je nabudit. Máte to v sobě nebo to přišlo až s áčkem na dresu? I když jsem neměl áčko, byl jsem vždycky takový. Snažím se být na střídačce pozitivní, i když někdy je to těžké. Snažím se kluky vždycky nakopnout, to mám prostě v sobě a dělal jsem to vždycky.
Navíc je vás na ledě i na střídačce dost slyšet, když i ze střídačky pokřikujete na parťáky pokyny. Teď to je možná slyšet víc, když na stadionech nejsou lidi (usmívá se). Ale sám vím, že je příjemnější, když jsem zády do hry a někdo na mě křikne. Je dobře, že si na ledě řekneme své a komunikujeme, takže se snažím klukům pomáhat i takhle.
Hradec vede extraligu. To zní i v takové fázi sezóny a dané situaci dobře, ne? To je pravda, ale je to pořád začátek sezóny. Doufám, že to bude šlapat pořád tak jako doposud. Nesmíme usnout na vavřínech, sezóna je dlouhá. Nesmíme koukat na tabulku a připravit se na každý zápas jednotlivě tak, jak máme. Ať už to bude jakýkoliv soupeř, to my neovlivníme. Musíme prostě stále makat naplno.