Východočeši patřili k tomu nejlepšímu, co se tady letos představilo, přiznal střelec dvou branek Kropáč
Skvělý zážitek připravili návštěvníkům Budvar arény aktéři středečního zápasu mezi Českými Budějovicemi a Hradcem Králové. Ve vyhrocené bitvě se strhlo několik šarvátek, Jihočeši v domácím prostředí dokázali znovu otočit nepříznivě se vyvíjející zápas a opět naznačili svou morální sílu. Především východočeský soupeř ale ukázal, na co se musí soubor trenéra Josefa Jandače připravit v nejdůležitější části sezony - v play-off.
Smlouvu v Českých Budějovicích má jen do 30. listopadu 2004 a pokud vedení klubu nebude mít o jeho služby dále zájem, stane se volným hráčem. Slovenský kanonýr Radoslav Kropáč (na snímku) však znovu ukázal svou cenu a výrazně se podepsal pod výhru jihočeského celku, už pátou v řadě. „Byl to stejný zápas, jako vždy. Každý tým sem přijede bránit a není lehké se proti němu prosadit. Jsme moc rádi, že jsme zápas dokázali ve třetí třetině otočit,“ libovalo si rychlonohé křídlo, které se ze třetí formace hned během první části hry přestěhovalo na post Petra Sailera po bok Václava Prospala a Štěpána Hřebejka. Přestože hru Hradce Králové zprvu hodil do jednoho pytle například s nebohou Olomoucí, či Opavou, uznal nakonec, že Východočeši patřili k tomu nejlepšímu, co se letos v českobudějovické Budvar aréně představilo. „Je pravda, že některá mužstva bránit umí, zatímco jiná ne. Ovšem všichni mají jedno společné. Boří hru a jen nahazují puky do útočné třetiny. Hradec to měl o to snazší, že se nám příliš nedařila hra,“ poukazoval na špatný výkon domácích v úvodní třetině. Proto si vzal o první přestávce slovo kouč Josef Jandač a své svěřence upozornil na to, že podobnou hrou se ke třem bodům jen těžko propracují. „Zase bych to tak nedramatizoval. Trenér o přestávce výrazně nehulákal. Spíše nám radil, co děláme špatně a my jsme se snažili jeho pokyny splnit,“ konstatoval útočník s číslem 86 na zádech, který zápas brankově otevřel i uzavřel. První gól vstřelil po ideálním pasu od Prospala, druhý pak v hektické třetí třetině, kdy se prosadil ze skrumáže. „Štěpán Hřebejk skvěle vybojoval puk, přihrál ho Vencovi, ten mi ho poslal, ocitl jsem se sám před brankářem a naštěstí jsem se trefil,“ usmíval se forvard se zabijáckým střeleckým instinktem. Podobně jako Cháberu ho nemile překvapilo chování hradeckých útočníků, kteří velice důrazně atakovali domácího gólmana. „Už jsem toho zažil hodně a ataky na gólmana jsem viděl. Ale aby šel jeden hráč do brankáře tak surově dvakrát, nebo třikrát za zápas, to jsem viděl poprvé,“ nechápavě kroutil očima Kropáč, který připomínal především atak hostujícího Becka. Ten nejprve dostal pukem do helmy a pak udeřil českobudějovického gólmana přímo do masky. V následné mele si ho vzali do parády Štraub a Bělohlav a nebýt včasného zásahu čárových, mohl Beck přijít k četným krvavým šrámům. „Chlapec by si měl v dalších zápasech dávat pozor,“ vzkázal hradeckému útočníkovi, který zbytečným atakem totálně znehodnotil svůj jinak výborný výkon. „Určitě si ho pamatujeme. Ale pokud se chová takhle i v jiných zápasech, skončí špatně už daleko dříve, než proti němu budeme hrát my,“ dodal výhružně Kropáč, jenž citelně postrádal například libereckého beka Angela Krsteva, který by se jistě v podobných situacích se svými svaly uplatnil. „Angel je hodně tvrdý hráč. Ten by mu určitě ukázal. Docela se divím, že nepřijel, když teď máme tak málo beků,“ podivoval se Kropáč, který nastřílel v letošní sezoně už šest branek.
Měli jsme bodovat, hněval se po zápase hradecký obrovitý útočník Cetkovský
Všeobecně se očekávalo, že druhá čtvrtina soutěže bude pro Českobudějovické v domácím prostředí výraznější prověrkou, než čtvrtina první. Hradec Králové tuto domněnku beze zbytku potvrdil a nechybělo mnoho, aby odvezl domů tři body. Kvalitně bránil střední pásmo a vyrážel do nebezpečných brejků, které nekončily gólem jen zásluhou skvěle chytajícího Jana Chábery. Oproti střetnutí v Ústí nad Labem to byl obrovský rozdíl. „Zápas v Ústí se nám vůbec nepovedl, pokazili jsme doslova, na co jsme sáhli,“ vzpomínal hradecký útočník Jiří Cetkovský (na snímku) na nedávný duel Hradce Králové s aktuálně druhým týmem tabulky, který skončil potupnou porážkou svěřenců kouče Ladislava Koldy 1:7. „Dnes jsme si určitě prohrát nezasloužili. Minimálně remízu jsme měli uhrát. Ovšem v závěrečné třetině se nám znovu přestalo dařit, špatně jsme si nahrávali a dostali jsme dost smolné góly,“ bědoval vytáhlý forvard. Narážel především na tragickou chybu hradecké obrany při gólu na 2:2, kdy se čtyři hráči v červených dresech sjeli u pravého mantinelu, puk se dostal ke zcela volnému Šimánkovi a ten parádně provedeným blafákem uklidil puk do Hylákovy sítě. „Zbytečně jsme propadli. Byla to školácká chyba, která se nesmí stávat. Musíme si to vyříkat, aby se to příště neopakovalo,“ řekl Cetkovský. Hradečtí se však v Budvar aréně prezentovali především agresivním pojetím hry, na které nejčastěji doplácel českobudějovický brankář Chábera. Hned v první třetině schytal při krytí kotouče tři ostré rány, tlak na jeho osobu zesílil především ve třetí třetině. „Vím o něm, že je psychicky trošku labilní. Proto jsem klukům poradil, aby do něj šli. On se pak hodně vzteká a oplácí. Z toho jsme mohli získat nějaké přesilovky,“ překvapivě sdělil téměř dvoumetrový bijec v hradeckých službách. Snahu vyvést Cháberu z koncentrace potrestal hlavní rozhodčí v závěrečné třetině zápasu nekompromisním vyloučením Becka a osobním trestem na pět minut + do konce zápasu. „Je pravda, že některé zákroky byly skutečně přehnané, ale konkrétně Beckův faul jsem neviděl,“ omlouval se Cetkovský. I on byl autorem velmi tvrdého zákroku, který neskončil bez hromadné potyčky. V 58. minutě se snažil dohrát puk, který nezadržitelně mířil do Cháberovy lapačky. To už však nestihl a píchl domácího brankáře do rukavice. „Myslel jsem si, že puk stihnu dorazit,“ vysvětlil svůj nájezd. Následně vyrazil proti o dvě hlavy vyššímu Cetkovskému domácí kapitán Radek Bělohlav a mermomocí se snažil hradeckého útočníka ztrestat několika údery pěstí. Díky zásahu čárových rozhodčích k divokému ataku nedošlo. „Jen jsme si trochu nadávali. Klasická situace, která se stává,“ popisoval vášnivou rozmluvu s českobudějovickým útočníkem v prostoru před trestnými lavicemi. V čase 59:12, tedy pětatřicet vteřin před vypršením svého trestu náhle Cetkovský unikl při přerušení z trestné lavice a razil si cestu ke své střídačce. Tento nezvyklý moment měl své pochopitelné vysvětlení. V témže čase se totiž dostal do potyčky Josef Štraub s bekem Hradce Králové Petrem Suchým. Rozhodčí nechal boxerský direkt Štrauba bez trestu, což se nelíbilo Petru Suchému,který dostal osobní desetiminutový trest. „V publiku vzplanuly vášně a lidé si vybili zlost na mě. Vylili na mne tři půllitry piva. Proto jsem se šel na střídačku osušit a pak jsem se normálně vrátil na trestnou lavici,“ řekl na vysvětlenou v civilu velice sympatický chlapík.
Hradec Králové hrál ještě lépe než Beroun, říká brankář Chábera
Velmi těžké utkání odehrál ve středu brankář HC České Budějovice Jan Chábera (na snímku). Stává se, že terčem ataku soupeřových hráčů se stává šikovný útočník, kterého nestačí obrana zastavovat, či hráč, který svým důrazem vyvolává konfliktní situace. Proti Hradci Králové však nejvíce ran překvapivě schytal gólman Českých Budějovic. „Když jsem byl v Americe, tak se tohle dělo běžně. Ale v Čechách jsem něco podobného zažil poprvé,“ přiznal Chábera. Ovšem s jedním malým rozdílem. Zatímco v zámoří je brankář nedotknutelnou persónou a jakýkoliv atak na ní je trestán těmi nejtvrdšími způsoby, konkrétně v Českých Budějovicích nebylo mnoho hráčů, kteří by dokázali svého gólmana ochránit. V tomto směru například zklamal jindy velice důrazný obránce Jindra, či obrovitý Jančařík, který by měl svojí postavou vzbuzovat respekt v podobných melách. Za Cháberu se dvakrát dokázal postavit jen kapitán týmu Radek Bělohlav, který za svou ochranu vyfasoval celkem šest trestných minut. „Je pravda, že v Čechách není obrana brankáře tak vžitá. Ale nikomu jsem nic nevytýkal. Je těžké honit toho hráče po celém hřišti, když ujede vteřinu po tom, co do mě píchne hokejkou,“ pokrčil rameny dvacetiletý gólman. Při zápase sice po právu vybuchoval jako sopka, ovšem půlhodinu po skončení střetnutí už opět mluvil klidně a vyrovnaně. Zbytečné ataky Becka a Cetkovského hodnotil s velkým nadhledem. „Myslím si, že soupeřovi útočníci po mě šli kvůli prvnímu gólu, co jsem dostal v Hradci. Mysleli si, že když mě budou důrazně atakovat, tak mě rozhodí. To se jim nepovedlo,“ lišácky se usmíval flegmatický českobudějovický gólman. Vítězství 3:2 českobudějovickou poslední instanci potěšilo. Jihočeši ukázali, že jsou na vypjaté souboje play-off velmi dobře připraveni. Právě duel s Hradcem Králové očekávaný vrchol sezony hodně připomínal, což od poloviny utkání pochopilo i slušně zaplněné hlediště Budvar arény. „Je to důležitá výhra. Dokonce si myslím, že Hradec Králové hrál lépe než Beroun. Nedělal tolik chyb v obraně a celkově působil daleko kompaktněji,“ pochválil tým hradeckého kouče Ladislava Koldy muž středečního zápasu. V samotném utkání dvakrát nedokázal zasáhnout proti soupeřovým střelám. Ihned po vedoucí brance Radoslava Kropáče ho překonal Roman Červenka, o pár minut později přesně zamířil z levého křídla po chybě Jančaříka Michal Šeda a poslal Východočechy do vedení 2:1. „Více mne mrzel gól na 1:2. Při prvním gólu šla nahrávka přes beka z rohu hřiště. Hráč, který byl sám před brankou naznačil střelu a udělal mi kličku. Vždy se dá něco udělat, ale při tomto gólu si těžko mohu něco vyčítat,“ uvedl Chábera. „Při druhé obdržené brance jsem si hodně vyjel, šel jsem zbytečně brzy na led a dostal jsem gól,“ hněval se sám na sebe nadějný gólman, na kterého bude kouč Jandač hodně spoléhat, pokud se proti očekávání letos rozběhne zámořská NHL.